HISTORIE HOKEJE

Jak vznikl hokej? Každý snad vidí původ fotbalu ve světoznámé povídce o Klapzubově jedenáctce, ano historii sportu hochů ze stříbrné Anglie 96 Karla Poborského a lamače ženských srdcí Patrika Bergra znají všichni, ale kdo napsal knihu o původu sportu zlatých olympioniků z Nagana or Bafalského Dominátora??? Není mi znám takový titul a tož bych se chtěla ve své krátké stati o vzniku a původu tohoto sportu věnovat. Hokej vznikl z již zmíněného fotbalu - české kopané, ne vždy byl k dispozici suchý travnatý porost, obzvláště v zimních měsících, kdy obilí již bylo ve stodole a mladým sportovcům zbyl i čas na míčové hry.

Otázka číslo jedna: Kde vzít příhodný terén? Tím se stal v zimě zamrzlý rybník, i počet hráčů klesl, ne každý si mohl dovolit 11 synů jako měl praotec českého fotbalového svazu Klapzuba, a tak se ustanovil počet hráčů na šest. Kdo měl více synů začal používat, dnes již osvědčenou "střídačku", dosáhl tak toho, že se potomci tolik neunavili a mohl posílat proti soupeři stále čerstvé a svěží hráče. Zavrhnuta byla i metoda červených a žlutých karet, zvláště po převládnutí křesťanství v našich zemích - pod heslem stále odpouštět - se tresty zmírnili na dvě až deset minut, kdy hráč dostane opět onu křesťanskou šanci změnit své chování.

Přímo úměrně s poklesem počtu hráčů na hrací ploše se zmenšila i branka. Za těchto podmínek dělal na ledu značný problém kulatý míč, který byl lehký a po ledu klouzal a lítal a ne a ne se trefit do zmenšené kasy.

Otázka císlo dvě: Co s tím dělat? Ščvrkla se branka, ščvrkne si i míč, o co víc se míč ščvrknul o to tvrdší materiál výrobci vybrali, dnes již nad tím nikdo nepřemýšlí, pro každého je to dnes už pouze puk, ale nikdo neví, co tato výstižná zkratka znamená PUK: Prakticky Uříznutý Kopačák. Dovedete si představit jaké problémy dělalo renovovaným fotbalistům kopat do puku, pravda i procentuální pohled na střely a góly byl uspokojivější, ale dovedete si představit těch zlomených palců……A tak svolali konferenci na téma: "jak lépe kopat do puku".

Otázka číslo tři: Jde šetrněji kopat do tvrdého předmětu? Nejde, správně. Ale když nemůžeme kopnout nohou, tož si nějak pomůžeme - a jak si pomohli, vzali si menší prkénko - hůlku a strefovali se do puku hůlkou, tím časem přišli na to, že čím je prkénko širší, tím větší procento úspěchu se do puku trefit, později toto dřevo upravili na současný tvar a "onen bazmek" nazvali hokejka. Zkratka HOKEJKA znamená: Hned Okopaná Končetina Eště Jedna Končetina Amputovaná - amputovanou končetinou rozuměli tehdy právě hokejku. Od tohoto symbolického prvku, kterým se tato míčová hra začala podstatně odlišovat od původní České kopané, začali zasvěcení nazývat celou hru HOKEJ. Tento název se natolik osvědčil, že se dnes používá nejen v blízkém východním bloku, ale také v zemích evropské unie a vzdálené Ameriky, tam se hokej stal dokonce jedním z národních sportů, ale to přebíháme dobu, objevem hokejky zdaleka neskončil vývoj nového sportu, zbývalo ještě dořešit několik otázek.

Otázka číslo čtyři: Jak chránit brankáře před prudkými střelami tvrdým pukem? Tento problém vyřešil jeden z Rakousko-uherských špičkových hráčů - brankář Helmut Mayer, podle něhož se přilba, chránící tyto muže - gólmany - nazývá HEL - MA později HELMA. A tímto vynálezem se dostáváme do počátku tohoto století a otazník se vznášel pouze nad pohybem hráčů po ledě.

Ani Baťův průmysl nepřinesl hráčům radost, aby splnil jejich touhy po protiskluzové podrážce. Ale i tento problém se stal řešitelným, když jeden z našich předních hráčů Karel Teplý odjel do daleké Číny na meditace do šaolínslého kláštera. Tamní mnich Bruce Lee /čti Brus Lí/, jehož potomek je u nás znám z televizních filmů, vnuknul našemu Karlovi myšlenku - používat místo kluzké podrážky obuvy ostrou břitvu nože. Šikovné české ručičky Karla Teplého a jeho přítele Evžena Horkého navrhly prototyp první boty s ostrou hranou, vynález nazvali podle duchovního otce myšlenky BRUSLE (samozřejmě jako správní vlastenci jméno onoho Číňana patřičně počeštili). Od těch dob se brusle staly neoddělitelnou součástí nového sportu.

Teď snad jen zbývá dodat, že v této podobě se hokej hraje i dnes, ale nemyslete si, že vývoj počal stagnovat, naopak - z hokeje se začal s úbytkem porodnosti vyvíjet dnes již dobře známý TENIS - hra se tak omezila na dva hráče, někdy si dokonce vystačí jeden hráč a zeď, a hokejka vtipně zmutovala na tenisovou raketu. Doufám, že jste poučeni, a můžete takto nabyté informace předávat dalším generacím.


PROČ ČEŠTÍ HOKEJISTÉ NEPOSTOUPILI DO FINÁLE???

Jako každý správný Čech a Moravák sleduju šampionát ve Švýcarsku, sedím doma v křesle, netrpělivě poskakuju trefí-li se Reichel či nikoliv a vytrvale okusuju všechny nehty nebo aspoň to, co z nich po bojích o postup do semifinále zbylo. Během patnácti let sledování Mistrovství světa mě nenapadlo přemýšlet o smyslu a spravedlnosti hry, až dneska.

Čeští hokejisté nastoupili proti finskému týmu, proč né, jeden brankář na obou stranách, tři útočníci, dva obránci, stejný led a dvě branky, zprvu by se zdálo, že vše je v naprostém pořádku až tu hlavní rozhodčí vytahuje píšťalku a přitom mu z kapsy vypadne několik papírových bankovek, i divák trpící šedým zákalem by poznal finskou měnu, těžko předpokládat, že Hlinka stačil ještě peníze vtipně v bance vyměnit.... .

Už během několika minut, při pohledu na obsazenou naši trestnou lavičku, je zřejmé, že ony finské koruny k hlavnímu rozhodčímu neputovali z Hlinkovy ani Lenerovy kapsy. Nu, což, s poctivostí nejdál dojdeš, usmál se Šlégr, který si nechal na trestnou lavičku donést křeslo a televizi, protože tam trávil víc jak šestinu zápasu. Vedle sedící zámořský Eliáš ho utěšoval: "Aspoň si odpočneš a budeš svěží." Šlégr by byl radši "bez věže" (s věží), ale na ledě.

Převážně České publikum skanduje: "Dopito! Dopi to!" Už se to naučili i domácí fanoušci, netušíc co vlastně křičí... . Beránek nadšen povzbuzování Švýcarského publika zajíždí ke střídačce a za neustálého: "Dopi to!!! Dopi to!!!" dopíjí druhého lahváče.

A tu Marián Kacíř bojuje jak o život, možná má strach, aby nedopadl ve Švýcarsku podobně jako kacíř Mistr Jan, kterého tu před pár lety, tuším před 583, upálili. Ale ten, kdo se teď vaří, v kom to bublá je hlavní rozhodčí "Uznat či neuznat Kacířův gól?", červené světlo nad brankou ho pálí do očí, jak laserové(čti lejzrové) paprsky, ale v kapse ho pálí finské tisícovky, české publikum očima přikládá na imaginární oheň "Ano góóóóóóĺ!!!!!!!!!!" a sahá po osušce, aby si mohl omýt ruce, jako že on za nic nemůže. "Jak jen to Finům vynahradit??????????"

Přichází poslední třetina, náš spolek invalidů se vleče na led, Kučerovi vytahujou v nemocnici z oka Peltonenovu brusli a Reichel si už tak může vystřelit jenom z "devítky" do hlavy, doktoři mu právě vytahují z nohy trámy z mantinelu zaražené v koleni. Opravdu s tímto handicapovaným (čti hendykepovaným) týmem chceme jít do finále, když už Fini to mají přímo ve jménu FINále?

Ale vraťme se na led, Fini mají výhodu, nejen tu, že v Severských zemích se děti rodí přímo s bruslemi na nohou (mezi nama je vám jasné, proč tam klesá porodnost, to musí být jatka na porodním sále...), ale je jich právě na ledě pět a naši jen tři, proč zase Šlégr odpočívá na lavičce spolu s dalšími asi třemi hráči, co tam mají za nucený čajový dýchánek? Vůbec, co Šlégra na té lavičce tolik irituje? On má i kladný vlastnosti, dokáže přihrát na gól a tím se zapsat na listinu asistencí aniž by se dotkl puku a kdo ví jestli byl přímo na ledě, my to chápem, je těžké přiznat, že si dali Fini vlastňák.

Divíte se, že Fini vyrovnali a dostávají se do vedení? Nedivte se, letošní šampionát je totiž hodně dlouhý a čáru přes rozpočet udělal odchod skvělého Čechmánka, původně měl chytat za něho Hruška, ale v průběhu šampionátu, vzhledem k délce jeho trvání a vlivem vysokých teplot ovzduší, se i u ledu z Hrušky stala Hnilička. Hnilička pouští druhý gól a Seveřané vedou v poměru 2 : 1.(Milane, sorry - byl jsi SUPER!!!!!).

Ale na scénu přichází opět Kacíř, v hale začíná být dusno a před očima se mu vybavila podpálená hranice - je vyrovnáno!!! Vypadá to, že budeme mít další šanci, komentátor oznamuje, že "jeden hráč svinského týmu odchází na lavičku", promiňte bylo mu špatně rozumět to mělo být jeden hráč z finského týmu, ale ono to vyjde nastejno né? Šance stejně padá, protože na vyhřátou Šlégrovu lavičku si pro změnu sedá Libor Procházka.

Až teď si všímám, iluze, že druzí dva rozhodčí by mohli být na naší straně, mizí, oni jsou bratři. To je ale nespravedlivé nechat jako rozhodčí tři bratry!!! Finům to obzvlášť vyšlo, podplatit tři jednou ranou. Že jste si toho nevšimli, že byli bratři? To jste se špatně dívali, všichni měli vzadu na drese napsáno KONICA a ještě takový blbý jméno, připomíná mi to ňákou známou firmu.

Teď zas publikum jásá, Poulíček hlásí, že Beránek hodil tyčku, fuj, měl by se stydět, to má z toho, že dopíjel to pivo, když lidi volali: "Dopito! Dopito!". To dává vzor mládeži? Házet tyčky na ledě? Jako kdyby se nemohl vyzvracet na střídačce nebo na trestné lavičce, aspoň by tam měl Šlégr nějaké vzrůšo!!!

Ještě Dopita útočí a výborný Veber nebo Výborný a Veber? To je vcelku jedno, zas tak výborné to nebylo, protože do finské branky místo puku letí Dopita, může být rád, že to nebylo do břevna! Finský gólman měl štěstí, že se ho nepokusil chytit lapačkou, i tak teď sotva lapá po dechu. Další příležitost, hrajeme bez brankáře - Milane, kam jdeš? Ale potřetí už Kacíř do kotle nepřiloží. HOŠI BYLI JSTE SUPER!!!

Jsme stejně nejlepší, protože nás narozdíl od Finů, Rusů, Kanaďanů ......, nás Švédi neporazili!!!!! (No a co, že sme s nima nehráli, o to tady vůbec nejde!)

Mistrovství světa - Švýcarsko 1998