Tak snad vás potěší pár pozorností z akce:
Kdo tedy jel?
1.BOHČA
2.Ondřejka
3.Kristýna
4.Bětka
5.Luciana
6.Šili
7.Klárka
8.Lucka R.
9.Anne
10.Black
11.Lukáš Pardon
12.Mája
JARNÍ AKCE NA HÁJENCE
Vše bylo domluveno skoro do detailů, vyměnila jsem si dozor na obědě, odhlásila oběd, abych mohla co nejdřív vypadnout, ve 12:35 jsem dovedla deváťáky k jídelně a hurá na bus. Když jsem si kupovala jízdenku za 105 Kč a vytáhla litr, pan řidič se zatvářil nadmíru smutně, že zpátky opravdu nemá, jestli nemám drobný, našla jsem jen 103,50 – vzal si to se slovy, že o ten zbytek někoho okrade :o) Ve 13:05 odjížděl bus podle plánu, hezky jsem se usadila, nasadila sluchátka a zvuků Franze Ferdinanda jsem se blížila k Brnu, projížděla jsem krásnou krajinou a kochala se jarem.
V 15:54, asi se 4 minutovým zpoždění jsem vystoupila v Brně – Králově Poli, kde mě čekal Mája s Andílkem (Mája mi donesl zbylou částku a tak jsem mohla panu řidiči cestu doplatit :o)) a hurá reklamovat botky, sedli jsme do šestky a svezli se na Čáru, na Brandlové jsem dala na reklamačku boty a hurá do Žabin, v obchůdku jsem koupila mamince a babičce čokoládu – nechtěla jsem nic nechat náhodě – co když se v neděli nikam nedostanu, Mája mi vzal batůžek a já běžela do střediska za Martinem na pár slov, slov bylo víc než pár a tak jsem se k rodičům dostala asi o půl šesté, vůbec to nevadilo, pro maminku i babičku byl napínavější Big Ben na primě než já naživo :o)
V 18:15 mě tatínek hodin na nádr do Kr.Pole, kde už čekali děcka, koupili jsme si společkou jízdenku, která nás vyšla na 54 Kč, jen Bětka byla trošku smutná, že už si aktivně předtím koupila jízdenku sama – no stane se, doběhl Šili, zavolala Kristýna, že už si dávají u Somráka kafíčko a my už jsme běželi na perón, vlak právě přijížděl, sedli jsme a jeli, odjezd 18:35.
Kolik, že nás bylo???
U Somráka už čekala Kristýna s Ondřejkou a nás bylo 10: Já, Bětka, Lucka a Šili a moji exdeváťáci: Klárka, Lucík Anne, Mája, Black a Lukáš.
Ve vlaku jsme kecali, byli jsme rádi, že se vidíme, nejprve jsme se bavili o všem možném a pak Šiliho začalo zajímat téma „František“ bavili se všichni – celé kupé, pak Šili zas vykládal historky ze studií, no myslím chlapci, co s náma jeli užili si humoru (nejprve se tvářili, že nás neposlouchají, ale pak se řezali smíchy na celý vagón :o))
19:57 jsme podle plánu vysedli v Havl.Brodě a chvilinku čekali na motoráček směr Chotěboř – odjezd 20:13, jen co jsme se tam nasoukali, hned jsme se zas soukali ven – bo 20:19 už jsme vystoupili a ťap ťap vzhůru k hájence. Přijdeme na hájenku a všude ticho, Ondřejka s Kristýnou, jak na nás netrpělivě čekali usnuli ve spacáku a Somrák nahoře letoval řetízky – podnikatel jeden! Tak jsem je pozdravili a šli sledovat západ Slunce, někteří si hned museli kráný vzduch venkova začoudit Davidoff nebo tak podobně, aby se tím zdravým vzduchem neotrávili :o)
A nakonec jsme zůstali venku a kecali a kecali, kolem jedné jsme se přesunuli kecat dovnitř a jak si tak povídáme najednou přiběhne Šili a Kristýna, táhnou za sebou dvou metrový smrk a křičí „Mery christmas and happy new year!!!“ Tak jsem vytáhla igelitku s batikovanýma šátkama pro holky a že teda jdeme dávat dárečky, no bylo to veselé, Mája rozlila pivo, mě fernet s kofolou a začla brečet, jak je nešikovná, pak šla na záchod a zůstala ji bohužel v ruce klika a tak lezla oknem (to ji obdivuju, že se tím protáhla), spadla do kopřiv, odřela si bradu a ztratila papuči, nějak ji to nepomohlo a stále si myslela, že je nešikovná :o) všichni jsme ji posílali spát – nějak se jí nechtělo a tak jsme ještě asi čtveřice kecali venku, pak konečně, že jdeme spát a bylo asi půl třetí.
Dobrou noc, spalo se krásně, i když byla trochu kosa – Ondřejce s Kristýnou moc :o)
Ráno jsme se vzbudili, teda ráno kolem desáté a udělali si siestu na terase, docela se mi opálil nos a tak jsme se slunili a pohodička, pak část vyprovodila Máju na vlak, jela do Chrudimi za láskou a Ondřejka se dala do přípravy oběda, sem tam ji i někdo pomáhal, Bětka s Luckou se učili.
Somrák, když ráno vyšel před chalupu, začal si stěžovat, jak mu je zle, a jak to včera s tím chlastem přehnal, docela jsem se divila, vždyť si jen párkrát cucnul vína, a on pak na to zareagoval „Možná to nebude tím vínem, mě už vlastně bylo blbě včera a včera ráno už jsem zvracel“
:o)
Pak jsme se s Bětkou domluvily, že si půjdeme zaběhat, teda domluvily hjsme se už ve čtvrtek – teď jsme to jen uskutečnily, nebe se totiž začalo zatahovat a nechtěly jsme to nechat náhodě, co kdyby odpoledne pršelo. Běželi jsme na Ronovec a zpáky, docela pohoda, cestu, kterou chodíme za víc jak půl hodiny jsme běžely pod čtvrthodinu – a líbilo se nám to moc. Doběhli jsme akorát na oběd – byl zase venku, to se to jedlo, Onřejka je skvělá kuchařka a její mexický guláš je labůžo.
Po obědě byla siesta, jako ne ten oplatek, ale odpočinek na čerstvém vzduchu, nejdřív Bětka a potom já jsme se nasomrovaly Somrákovi do sprchy, abychom umyly svá zpocená těla, zjistila jsem, že mám stále u Somráka ve skříňce kartáček na zuby :o) jo láska je láska nebo spíš bordel je bordel :o) Ne musím poznamenat, že bylo vidět, že je tam sem tam ženská ruka a nepořádek tam nebyl takový jako normálně (teď jen nevím, jestli uklízí Somrákovi Kačka a nebo Somrák sám, aby za ním vůbec přijela, ale to myslím, že by se tak nepřemáhal :o))
No nechám těch úvah a vrátím se ke sprchování – ó hrůza, ani se mi do té sprchy nechtělo, nechápu jak tam může mít takový bordel a copak to té Kačce nevadí – copak se tam nesprchuje????
Odpoledne se nějak zatáhlo a tak jsme se odebrali dovnitř, našli jsme si různé činnosti, někdo hrál karty……, my jsme debatovali s Kristýnou, bo ji hrochu (trochu dost) rozhodil telefonát.
A pak zase vykouklo Sluníčko a že půjdeme na Ronovec, a aby to nebylo stejné jako vždycky, že půjdeme jinou cestou – tak jsem je vedla, můj orientační smysl se potvrdil, i když jsem do poslední chvilky nevěřila, že bych byla tak šikovná :o)
Šili chtěl vzít sebou Mikeška, ale Somrák tu nebyl, hledali jsme vodítko, ale jak kdyby se po něm zem slehla, tak Šili zavolal Somrákovi, samozřejmě měl Somrák vodítko sebou – na co mu bylo – kdo ví :o)
Odmotal teda Šili velké vodítko na kterém byl pes přivázán u hájenky a mohlo se vyjít, šli jsme naši oblíbenou krásnou cestou, bylo to nádherný, pak chvíli po asfaltce a zas po jiné cestě…..Mikešek se venčil a blbnul, no hrůza. Na Ronovci jsme zastavili, Mikeška přivázali ke stromu a vylezli na zříceninu, Bohča fotila a ostatní rozvíjeli teorii, proč dělá Mikeškovi dobře vodítko mezi nohama a nevím kdo už poznamenal, aha už chápu, proč si Somrák nechal vodítko v autě :o) Další debaty se vedly na téma, proč někdo v těhle místech stavěl hrad a …….
Prostě byla to pohoda, až jsme se dost nakochali krajinou, já jsem si zavzpomíla na všechny na různé chvilky, které jsem tu trávila, např. osudový rok 2003, jak jsem sem šla sama potmě kolem jedné v noci, někdy 28.prosince – protože všici už spali….., podzim 2003 jak jsem procházela Morií (ale vám to vlastně nic neříká, tak co to sem píšu, to jsou hodnoty důležité jen pro mne :o))
Šlo se zpět již tradiční cestou kolem toho zajímavého stromu – na který mám fotící úchylku.
Došli jsme a Ondřejka se pustila do chystání večeře, Šili zas že rozdělá oheň na táborák, neměl moc fanoušků, moc mu děcka nevěřili, že to bude hořet, ale vida, povedlo se, původně jsem nebyla pro – budu smrdět kouřem, ale byla podstatně větší kosa než včera a tak jsem oheň s radostí uvítala – pokud mi kouř zrovna nefoukal do tváře.
Někdo prohlásil, jaký je tu klid, že tu není Mája, ale přišel Somrák a začal mluvit on, již včera hodně povídal, ale brzo vypadl spát (on jak je tam sám, tak je asi rád, že si má s kým pokecat, Bětka naznala, že je obdivuhodné, že takový „lesní muž“ má takový rozhled.).
A tak se Somrák pustil do debaty, začal tam vykřikovat, že by zavedl do škol uniformy, zakázal mobily, že největší problém ve školství jsou mobily a značkový trička – a tak jsme se docela pohádali – všichni se bavili, Lukáš vykřikoval, že je to lepší než Topolánek s Paroubkem, ale Somrák si mlel svou ze začátku mě to moc nebavilo, přišlo mi, že je docela mimo, argumentoval, jak kdyby měl sedm dětí a nemohl je uživit……, do debaty se postupně zapojovali i ostatní jako Ondřejka a Bětka(Bětka spíše na mé straně a Ondřejka spíš na straně Somráka), všem se debata velice líbila, časem mě to chytlo taky, až jsem prohlásila: „Taky mě to docela baví, je to lepší než se hádat doma, doma nemám šanci vyhrát , muž je chytřejší, ale tady vyhrávám:o)“
Somrák byl chvilku ticho a pak povídá: „To bych se měl asi urazit – to byla urážka“
Ale byl rád že se hádá……..
Až jsme vyčerpali téma uniformy, chtěli jsme debatovat dál, ale docela jsme se shodli např. téma – krize v církvi, tak to nemělo cenu. A tak se Somrák vypovídal a šel spát – ještě nám oknem k táboráku pouštěl hudbu – z PULP FICTION a další………už si nepamatuji co, já se rozdělila o poslední zbytky ferneta – ostatním už došle alkohol dávno :o) a šlo se zase pomalu spát, bylo půl třetí – opět když jsem zalézala do spacáku, ale to Lukáš ještě stál v kuchyni a snažil si kuře :o)
Ráno jsem chtěla vstát brzo, bo se měli pro mne zastavit rodiče s babičkou, kteří jeli „kolem“, prý se staví v devět, stačilo vstát v 8. Vstala jsem, záchod, koupelna, sbalit se a už už jsem se začala chystat, že umyji nádobí „tralalá“ zvoní telefón a že už jedou, dali si kupodivu načas. A tak jsem nasedla a pápá hájenko.
Ondřejka s Kristýnou, prý taky nestačily umýt nádobí a tak to všechno zbylo na ostatní – no, snad pomůžeme příště :o)
Tak se všichni opatrujte, co jsem slyšela ohlasy, byly pouze kladné, takže slibuji, že na podzim opět někam vyrazíme……………
Jen si dovolím poznámečku na závěr, každou minutu jsem děkovala, že mě Somrák nikdy nechtěl a já ho "tolik milovala"
Když jsem to viděla tam, a vidím to u nás doma, miluju to, co mám a budu za to každým okamžikem děkovat. Všechno zlé je pro něco dobré, a
mnohé věci pochopíme až časem, že pro nás byli dobré, ještě jednou, díky, že mám život jaký mám :o)
A teď to zlehčím, opravdu je lepší jezdit mitsubishi nez Somrákovou škodárnou bez technické :o). Díky, díky, díky!!!!
