KOLEGA „DENÍČEK“
Máme nového kolegu, většího ……. už jsem dlouho neviděla, no možná jsou to silná slova, ale jiné vhodné mě nenapadá pro člověka, který například o víc jak deset let starší kolegyni pochválí, že správně řeší třídnické problémy…….sotva mu teče mléko po bradě a hraje si na Komenského. Na poradě se pohádá s celým učitelským sborem, že on má pravdu, že to má napsáno v deníčku (jak kdyby jeho deníček byl úřední dokument schválen ministerstvem školství), budiž, ale když pak s deníčkem přijde před celý kolektiv, začne hledat a zrovna náhodou to nemůže najít :o) No budiž, třeba se spletl. Nechci snižovat jeho kvalitu práce či pedagogické nadání, ale jeden příběh se mu s mojí oblíbenou 9.A přece jen povedl, bavím tím již druhý měsíc své kamarády a příběh má úspěch, takže doufám, že pobavím i ty, kteří neměli tu možnost vyslechnout si příhodu v originálu.
Každé úterý v říjnu jsem jezdila na školení do Olomouce a jednu středu (po úterku, kdy jsem byla pryč) tahle kolem druhé hodiny, když sedím v kabinetu a čekám na odpolední výuku, někdo klepe, otevřu a on to kolega „Deníček“, že by se mi chtěl svěřit s problémem v úterním přírodopise v 9.A, no prosím, ať si kolega vyleje srdíčko:
„Představte si, paní kolegyně, co se mi stalo, včera v šesté hodině jsem zkoušel Martina S. a on nic neuměl, naštval se, sbalil si věci a utekl ze školy a když pak odváděl po vyučování zbytek třídy na oběd, Martin S. stál před školou a posmíval se mu, a že by byl rád, abych to nějak řešila!“
Přišel mi kolega trochu pomatený, včera mu z hodiny uteče žák a dnes to chce řešit? Co kdyby se tomu žákovi včera něco stalo???? A zrovna Martin S. takový hodný žák, dokonce mi jeho maminka včera ráno posílala sms, že je Martinovi zle.
„Pane kolego, trochu mě udivuje, že jste s tímto problémem za mnou nedošel již v průběhu dopoledne, navíc opravdu nevěřím tomu, že by to byl MartinS.!“
„Vy mi nevěříte, paní kolegyně?“
„Promiňte, ale proč jste ho nezapsal do třídní knihy, že odešel z hodiny!“
„Já jsem ho zapsal!“
„Pouze jste udělal čárku, že šestou hodinu chybí, to znamená, že já podle třídní knihy vidím, že chyběl včera celý den, mám na mobilu sms od Martinovy maminky, že je doma a že je mu špatně. Dnes mi Martin donesl v žákovské omluvenku za celé pondělí a úterý, promiňte, opravdu nevěřím tomu, že by to byl Martin S., navíc takový slušný žák….“.
„Ale on na šestou hodinu přišel a pak utekl!!!“
„Pane, kolego, opravdu mi to přijde nějaké divné!“
„Vidím, paní kolegyně, že to nechcete řešit, tak se obrátím na vedení!“
„Tak co po mě chcete, 24 hodin po problému chcete něco řešit, nikam jste nenapsal, že žák utekl, já mám podklady, že tu nebyl celý den a mám i matkou podepsanou omluvenku! Ale jestli chcete, můžeme jít zavolat mamce, jestli Martin byl opravdu celý den doma!!
„Ne, to ne, matce volat nemusíme, jen kdybyste domluvila Martinovi!“
„Dobře tak se, zítra po třetí hodině za mnou s Martinem zastavte do kabinetu!“
„To už je pozdě!“ (Jak kdyby on všechno řešil hned.)
„Dřív nemohu, mám dozor v suterénu, ale pokud tedy chcete, dojděte s Martinem za mnou tam o velké přestávce!“
Kolega odešel spokojen, ale já se hned druhý den dozvěděla pravdu, která by mě ve snu ani nenapadla!
Úterý šestá hodina – přírodopis, třídu přišel navštívit bývalý žák František. František, starý komik a recesista, hned povídá:
„Vy máte nějakýho novýho vola z přírazu, tak ho trochu vytočíme…..kdo dnes chybí?“
Koukne do třídnice a hned si vyrábí z tvrdého papíru jmenovku z nápisem „Martin S.“
Nový učitel, který právě přichází do třídy a žáky ještě moc nezná, povídá:
„Tak koho dneska vyzkoušíme, ták třeba Martin S., pojď k tabuli!“
„Kde máš sešit?
„Nemám!“
„Tak mi dones žákovskou!“
„Já ji taky nemám!“
„Jak to???“
„Já jsem dnes nějak všechno zapomněl doma, já se úplně spletl, že je dnes úterý!“ Zakroužil svýma krásnýma tmavýma očima Franta.
A „Deníček“ začal zkoušet:
„Ty nic neumíš, to bude za pět!“
„Na to se vám můžu….vykašlat!!!!
František sbalil aktovku a odešel ze třídy……….Počkal na kamarády před školou a ještě se panu učiteli trochu zasmál, když vedl zbytek třídy na oběd…….
A my se smáli ještě dlouho dlouho po celé akci………..A tímto i pozdravuju svého bývalého žáka Františka!