A byla no a bylo ráno den pátý – čtvrtek 7.3. . Ti sjezdařští maniaci jeli zase do Špindlu PP, PŠ, K, J, J. E, PK a já jsme chtěli jet do Špindlu na běžkách a pak jsme ukecali i Honzíka a pedagog Luboš nás vzal obzvlášť krásnou cestou, byla tak pěkná, že mi to chvílama i šlo, fakt je to romantika – jako ta cesta myslím, a ten pedagogický dozor – ideální učitel Mimo jiné skvělý studijní materiál pro seminární práci na téma: „Ideální učitel“ zadané slečně Klangové docentem Řehulkou, že? akorád hnědý oči mu chyběli zato měl krásný modrý a nejen on.

Tak jsme dorazili do Špindlu, koupili, co bylo třeba – no ani skoro ne a pak načerno se nechali vyvést lanovkou nahoru. Co načerno, to bylo skvělé pašování permanentek pomocí mojí rukavice, o kterou jsem málem přišla. Naštěstí se našel gentleman (jak ke komu), kterej mi ji dovezl až nahoru. Pak jsme se odebrali do chaty, bylo fakt krásně, dodělali jsme oběd a pak se kecalo tak fšude. Večer byl zase generální štáb u krbu a pak už jsme se nuceně nebavili, protože jsme dělali s Katkou u nás palačinky No 1! špatný tvar, ale mňam kvalita. Pozváni byli i ze 4 a Luboš, kterej bufetil „zbytky“ na další hory. Pak se šlo na 4, kde si Jarek s PP a myslím s Chemikama (ne, s Blažkem) dělali rejž na sladko s kakaem a rumem a nakonec se šlo na 1 na bramboráky a tam už se zůstalo, PŠ si donesl alkohol s lidskou tváří – MYSLIVCE a kytaru a už to rozjížděl, lidi postupně odcházeli a přicházeli a chemik Blažek to mixoval (rum + vodka + ….) a hrál si na hmotnostní zlomek až bylcelej na 100% na mol . Pak jsme k ránu (v 1:00 hod) nachystali Jarka do společnosti tj. Verča mu namalovala řasenkou řasy a obočí a pak jsem mu napsala modře na čelo AJ LAF BLAŽEK, fakt vypadal, jak kdyby neměl akvárko. Kolem třetí jsme to zabalili. PP odešel za Honzíkem do ledového doupěte, zbytek ze 4 zůstali radši dole, i když proslýchalo se, že Jarek nebyl zas tak teplej jak vypadal, ba co víc nehřál vůbec. U nás na 9 bylo teplo, ale to bylo kamnama. Jo, jak si kdo přiloží, tak si lehne, smrad, ale teplo.

Na 1 se vykládali vtipy sprostý až když holky usnuly, tak já nevím za co mě PavelH a Jarek považují. (Byli vožralý, tak jim to nedošlo!) (Karas, ty nemáš co vykládat, ty nepils vůbec, že prej nemáš důvod. Až bude pít 50 let tak ten důvod mít bude!)

Den poslední. Jak rádi se k nám chodili ráno ohřívat, obzvlášť PP jemuž během noci zamrzli „i“ sliny v puse. Honzík přišel do tepla až za chílu, asi čekal až se mu rozmrazí tělní tekutiny. Pak se balilo. Sem tam někdo prohlásil, že by potřeboval „zbalit“, ale nakonec to zvládl každý sám. (No, no no!) I když někteří jedinci na tom byli hodně špatně, nejdřív jsme chtěli uzavírat sázky, kdo bude poslední, ale Caras z neznámého a blíže neidentifikovatelného důvodu byl proti, ale nakonec se zbalil i on.

Pak už se jen vytřelo a hurá na lyže a do Špindlu.

Původně jsem chtěla jet na běžkách tentýž okruh, ale pak jsem se rozhodla pro lanovku a s E a PH se rozloučila. Však nám bylo fajn, jen na Pavla jsem musela pořád čekat.

U lanovky mě čekalo další překvapení, byla jsem přemluvena (i když ani né moc) jet po modré sjezdovce, sjela jsem to – sice po zadku, ale sjela, jen Luboš měl takovej blbej pocit (jiné pocity a city mi nezděloval), že před sebou koulí sněhuláka. Pak jsem šťastně našla i náš zbytek, kde jinde než na té žluté tekutině Jestli máš na mysli tu samou tekutinu jako já, tak tato tekutina je zrzavá nikolivek žlutá.  z Krušovic (a z Krkonoš), za nedlouho jel autobus a rychle do Staré Paky. Pro některé jedince ani tato jízda nebyla dostatečně rychle a zjišŤovali přednosti vlaku před autobusem, obzvlášť to „ soukromí“ (nebo kolíček) co je ve vlaku jim chybělo (že jo Pavle Polášku?). Nakonec jsme přece jenvystoupili, zavazadla uložili a šli směr město, tam jsme hospodu sice našli, ale PŠ si vzpoměl na vtip……pane číšník, vy jste ne mě zapomněl? Nezapomněl, já jsem se na vás vy……. .

Tak jsme si dali jedno a šli do nádražní restaurace. Nutno podotknout, že Stará Paka je nevelké, neprůmyslové městečko, jehož někteří obyvatelé zřejmě stále budují komunismus. Katka si koupila Darinku Rolincovou, aby si měl Honza co prohlížet a šlo se teda na Krušovice a ani oběd nechyběl a partie mariáše k tomu (PP, PK a já), kdo vyhrál teď není rozhodující, prostě jsme si zahráli (vždyť jsme se na to taky celej týden těšili)

Asi v 16:50 jel vlak a tak se jelo, obsadili jsme kupé se dvěma pasažéry, jednomu jsme to vysvětlili a druhý to pochopil sám a přešli do jinýho kupé, i beztak nás tam bylo 13 a víc a padal lahváč za lahváčem a „ na Bobyho“a „na Bobyho“………

V Pardubicích nás opustila Erika a Veronika a jelo a pilo se dál „na Bobyho“, samozřejmě se zpívalo. I pan Štiplístek se přidal a vykládal zážitky z dětství, mládí, pozzdního věku ……… A „na Bobyho“.

Ve Svitavách nás opustil ještě kapelník a tak jsme mu s Katkou ještě patřičně popřáli k jeho dnešním narozeninám. Zahrál Báječnou ženskou a Sametovou a vystoupil.

Kytaru nám tam nechal, ale tam by se zpívalo i bez ní. I na nádraží ještě někteří jedinci zpívali (že jo Jarku a PavleP), ale Kuní Ksicht jim to zatrhl, PP když vystupoval z vlaku (asi 21 hodin a něco), nasadil si sluneční brejle a prohlásil, že nic nevidí, ale jinak byl vcelku střízlivej (tož si draka zase dovezl zpátky).

Na nádraží jsme se rozloučili, že se možná v úterý potkáme ve škole.

Pěkný víkend!

                                               THE END Bohča.

ŠVRČINOVY DODATEČNÉ VYSVĚTLIVKY

q          DOBRÝ ČAJ – termín pro nápoj smíchaný z čaje a vína značky RUM. O správném poměru se vedou rozsáhlé diskuze a existují různé názorové proudy.

q          DODATEK – svědomí mi ukládá patřičně se distancovat od titulu KAPELNÍK. Nejen, že jsem tuto zodpovědnou prácinikdy nedělal a dělat nebudu, ale dokonce moje znalost je velmi povrchní a takovouto dřevěnou hůlčičku bych určitě držel jako prase kost. Sice mě napadá ještě jeden význam tohoto slova, ale to už se na mne nedá vůbec aplikovat, s tím musím zásadně nesouhlasit.

                                                                                  S úctou PŠ.

Kdo se na popisu podíleli:

ÚTERÝ XII.III.MCMXCVI ANEB NÁHRADNÍ PSYCHOLOGIE

Začal další týden školy a venku počasí pod psa, naštěstí už bude jen psychologie, tak jsme se ubírali k učebně č.31 tzv. nahrávacímu studiu, jak kdosi prohlásil. Sedíme asi 10 minut a přijde za námi Lazarová a že nám to odpadá, docent je nemocný a vzkaz přece visí na dveřích. Co teď domů se nám nechtěloa tak, že půjdem někam za kultůrou. Odvážili se: Bohča, Katka, Erika, Jura no a Pavel P. si nehcal kvůli tomu ujet vlak. Jenže kam teď. V studentské skorohospůdce bylo narváno, tak se šlo jako dycky na šachy. V poslední chvíli se však vypařili Jarek a Pavel K., kteří byli na vážkách zda jít či ne. Jarek se raději rozhodl více se vzdělávat (parlate italiano) a Pavel ? čert ví? U putny bylo dost narváno, ale vešli jsme se, dali jsme po pivu a Kačka svařák. Probírali se hory a absence Pavla Š., který se jel vyzpívat do za hranice do Němec (doma už ho asi nemůžou poslouchat, tak ho posílají občas do ciziny). Kecalo se kecalo, až jsme se dohodli, že bychom mohli jet k Erice na chalupu, ale kdy? Co takhle poslední víkend v březnu, to by šlo, tak ujednáno. Pak musel Pavel P. na vlak a Katka k babičce, tam jsme se zvedli k odchodu. Kačka s Jurou šli na šalinu, Pavel, Erika a Bohča se vydali na Mendlák nechat udělat fotky z hor, cestou jsme potkali Pavla H. z chemie a tak se k nám přidal. Došli jsme na Mendlák „Fotky budou zítra“. Fajn, to se hodí, jen aby z toho něco bylo. Pak jsme se vydali směrem k vlakáču vyprovodit ogary. * Jeli stejným vlakem a lákali nás s sebou, ale statečně jsme odolávali. Oni nás opustili i když chtěli jet do Kyjova a jeli na Židenice, no snad tam dojeli a my s Bohčou jsme se rozešly. Já na autobus a Bóďa na WC, měla co dělat**, aby tam včas došla, ale asi jo, druhej den vypadala docela normálně, nijak ju to nestrhalo.***    (literární dílo od Eriky)

Pozn.*Pavel si na nádru koupil lahváče Starobrna a tak jsme ještě dali  loka na Bobyho, když už se osprchoval.

**Erika přehání, prostě jsem měla biologickou potřebu se vyčůrat a to se stává každýmu a není to vůbec žádná sranda (že jo Pavle P.)

***Eště aby mě to strhalo, tož já to dělám často a mám to docela nacvičený. (cenzura Bohča)

STŘEDA XIII.III. MCMXCVI ANEB ANALÝZA TROCHU JINAK

Ve středu následující den nám přišlo vyučování dlouhé, již po třetí vyučovací hodině, a tak jsme opustili přednášku z aritmetiky a co dělat Þ vyhrála opět kultura, jenže tentokrát jsme tam netrpělivě přešlapovali již před desátou.

Né nejsme notorici ani závislí, ale což, když chumelí je lepší u kamen (topení) s pivem v ruce.

Sešli jsme se Erika, Bohča, Katka a Pavel H., Jarek pořád něco má s Vilmou Burš. (nám tvrdí, že počítače) a pořád ji vyhledává, ona mu však uniká (dobře dělá) no a Pavel P. si myslel, že by mu mohl být nějak nápomocen, tak že jde s ním. Přišli po 15 min!

My už jsme měli objednáno: Bohča s Pavlem H. po pivu, Erika s Kačkou po kafi, no k tomu všemu jedny šachy. Za chvíli došel Pavel P. s Jarkem a dali po pivu. Hráli jsme, povídali, četli Trnky brnky až už Bohča a Pavel P. museli do analýzy (cv.), Jarek na oběd, Pavel H. nevím kam a Erika pro fotky, které však ještě nebyly a pro které se radostně vrhl kolem 14:00 Pavel P.. Byly docela fajn a celkem vyšly. (psala Erika)

BOBY  BRNO :    SLOVAN  LIBEREC

    1     :     1

datum: 19.3.1996

účast:
Jarek  - velký organizátor, kterýžto vznik této akce vlastně podnítil
Jirka - který se jako první k tomu nechal ukecat, ani se moc ukecávat nemusel, chtěl stejně sám
Pavel Š - tož to nevím, jak ho to napadlo
Erika - co dělat v úterý odpoledne
Bohča

A nyní vidíte ohlasy televizních diváků na televizní seriál DALLAS: „ Boby, Boby, Boby…“

* poezie Erika

*         cenzura a doplňky Bohča

Jak nám bylo v úterý,
když jsme vyšli za školy?
Zajeli jsme do Lužánek,
podívat se na fotbálek.
Unaveni po fyzice
smluvila se nás pětice (E, B, 2xJ a PŠ)
pročpak sedět v den tak hezký
za oknem doma sám si tesknit.
Tak bez dlouhých okolků
my vydali se k pahorku,
Jarek ve frontě bez prodlení
za tři pětky lístky mění (na sezení).
Drali se nejdřív lidé, špinili se dresy
A nokonec samých fanoušků hlasy.

Každý křičel Boby, ale nikdo Džejár,
Jenom Jirka přál si, aby Slovan vyhrál,
Svoje tajné přání nenechá si pro sebe,
Co kdyby ho místní fanda nakopnul do pr….nohy.

Rozhočí byl asi blbec,
Poněvač fandil Slovanu Liberec,
A tak milé Boby Brno,
Mělo s ním velké terno.
Naši hoši nadávali,
My s Bohčou se vesele smály.
Po poločase bez gólů,
My vydali se do krámu,
Zahřát vyklepanou kosu
A dát si něco do nosu.
Přišli jsme však o fous "dýl"
Tak nás o jeden gól Liberec ošidil.

Slovan Zákostelecký (52)
Na Bobíky kope pecky
A Liberec stav hned mění
Fanouškové už tu pění
Jenom Jirka směje se
Snad to výhru přinese!!!

Pak však milí Bobíci
zvedli opět hranici.

Za chvilku zas dobrý fór
Holomek (64) jim dává gól,
Davy křičí, davy ječí,
Doufají, že skóre zvětší.

Rozhočí dál nemravně
Pískal proti obraně
Pak ho za to nezmlátili (nezabili)
S remízou se spokojili.
Pak začala panika
každý domů utíká.
Nebojte se, nic nestalo se,
Příště pudem asi zase.
Ovšem horší zdá se mi
Bylo domů spojení.
Od staďáku není šance,
tak jsme vylezli do kopce.
Tam jsme se nějak roztrousili
a my sami s Jarkem promrzali.
Přijel trolej, nebyl nárok,
lidi mačkali se jako tvaroh.
Přečkali jsme deset minut
Než přijechal druhyj navrch.
To byste mi nevěřili, co se všechno stane,
Když si taká starší paní v troleji zamane
Sotva lezla z posledního schodku
Už křičí ty chuligáne, zmetku…..
Byla pěkně hubatá
A nekecám i zubatá
Sotva uviděla toho kluka
Už jí huba pěkně cvaká

(v její hubě mizí jeho ruka)

Nebýt rychlý, úskočný,
Měl by ruku cirka do brašny
A když trolej zavřel dveře,
oddychl si, že nezemře.
Avšak paní agresivní,
Zůstala mi v tramvaji (ba mimo ni)
Ogar hlůpý s ruků zdravů,
Byl rád, že jede bez ní domů.
Smáli jsme se, co víc říc
Snad jen "buďte v troleji opatrni víc!"
Nikdy totiž nemůžete vědít,
Kdo na vás bude zuby cenit

(Naše končetiny v mleté řízky měnit)

Jestli vás však nepokouše.

POZOR! POZOR! ACHTUNG! ACHTUNG!

TATO AKCE BYLA ZATÍM JEDINÁ NEALKOHOLICKÁ AKCE!

Na toto datum původně chystal "společenskou akci" Blažek (ale asi nestastihl vzstříylivět) a tak jsme šli ""chlastat" sami. Ale nejprve, jak k tomu došlo: To vám jednou bylo nebylo, ale teď je 50.výročí univerzity a tak odpadla fyzika atomovka, jakožto i všechny předchozí asi 2 hodiny (od 13 hod). V analýze jsme to výročí nestihli patřičně oslavit - vyjímečně jsme byli na přednášce z anlalýzy přítomni aspoň fyzicky (jo, chudák Pavel P. - a big notor - je v nemocnici a tak se chlastat nešlo).
A když jsme se takhle po Hrbáčkových vyjímečných počítačích rozcházeli k domovům šla Erika s Pavlem Š. na "osmičku" a potkali Hiclíka, jemužto Jura nechával na nástěnce vzkaz, že akce Blažek odpadá, a tož asi hodili řeč a domluvili náhradní soukromou akci.
Erika zavolala mě (asi o 3/4 na 6), že je sraz v 7 na čáře. Já jsem zavolala Katce a Pavlovi K. (Caras samozřejmě nebyl doma), ale jak to dat vědět Jurovi? Tak jsem se pro něho stavila (6:51 jsem přišla a 6:52 jsme prej odcházeli), boty si obouval ve výtahu……..
Ale na Čáře jsme byli dřív než Svrčina s Katkou (sice 5 minut po, ale vo co gou). Volali jsme ještě Karasovi, ale furt není doma. Akce sama: Šlo se do Hobitu a tam z lásky k nepřítomnému Poláškovi jsme se rozhodli mu vytvořit tuto poetickoliterárněepickou stať, jejíž opis si sem dovoluji bez jeho dovolení napsat, doufám, že nebudu nařknuta ze zveřejňování své soukromé korespondence (že jo Honzo!).
Autoři lyrického dopisu - všichni účastníci: tj. E, B, K, J1, J2, PŠ
Znění: Milý Pavle Polášku
Máme pro tebe hlášku
Chlastáme tu v Hobitu
Pivo teče tam i tu.
A ty zatím v nemocnici,
Už víš jak je po opici
Kruto a nevesele
Víno leze do kebule,
My plánujem víkend příští:
Eriky chalupa to jistí
Pojedeme daleko,
pak šest kiláků pěcho
Na Tišnov pak v neděli,
Až nebudete tolik veselí,
Abyste nám "nepoblili"
Tu lokálku do Veselí.
Uzdraf rychle svoje tělo,
Ať je tam dost veselo,
Když oběd bude hotový,
Kdo jiný by s Jarkem umyl nádobí
Mycí linka Polášek - Hicl,
Leckterý podnikatel strachy by se picl.
Včera jsme byli všichni na Boby,
Ale stejně se těšíme, až umeješ nádobí!!!
A jak tak sedíme u piva
Tak myšlenka se zrodila,
Dostali jsme dobrý nápad
Milý dopis ti nadrápat
Jenže tahle tužka malá
Velice nás zklamala,
Protože přestává psát,
Proto budem přemýšlat.
Pavle, to si piš,
Máme pro tebe časopis,
Není ale lecjaký,
Jsou v něm hezký obrázky
Samá hezká dívčína
A to tě přece zajímá.
Karas tu snáma nesedí
Prej radši v posteli lebedí
Erika, aby Jarka vzbudila
Do piva mu cukr hodila
Zítra zase ve škole,
bude nám všem vesele.
Ty nevíš jak pivo chutná,
Když ho cukrem, kdos dochutná.