AGENTKA V NEBEZPEČÍ

Agentka Skálová dnes pracovala až do pozdního večera a vydává se na cestu z FBI (čti efbíaj) domů, jde pěšky, potřebuje se zamyslet nad právě vyšetřovaným případem o podivném úmrtí skinů v oblasti brněnského Cejlu, však ráno dojede do práce taxíkem........
Prochází tichou večerní ulicí, pozoruje svítící pouliční osvětlení, urovnává si v hlavě fakta případu. Najednou za sebou uslyší kroky, ohlédne se, ale nikoho nevidí, zrychlí, ale připadá jí, že ony tajemné kroky zrychlují taky.... V momentě lituje, že nechala svůj dopravní prostředek v garáži FBI:
"Já su ale.v...." a pomyslí na impotentní mužské pohlaví hovězího dobytka "proč sem nejela autem!"
Ale kroky stále zrychlují, agentka Skálová si vzpomene na svá mladá léta, kdy běhala "patnáctistovku" za 5:50 a začne sprintovat. Udýchaná doběhne do ulice, kde bydlí, nejenže za sebou slyší stále kroky, ale i značné funění, no ještě štěstí, že pronásledovatel nemá zlatou v běhu z olympiády.
Skálová odemyká dveře a vstupuje do chodby, odkládá kabát na věšák, sezouvá si boty a bere si staré bačkory, najednou slyší odemykání dveří. Proběhne ji hlavou myšlenka, jak u ní doma zabili její sestru, ti lidi jsou schopni všeho........utíká do ložnice, otvírá okno a v okamžiku, kdy tajemné kroky slyší z předsíně vyskakuje oknem ven. Rychle běží, zastaví se až v další ulici.
"Já su ale h...." a vybaví si ženské pohlaví od drůbežího dobytka s bílým peřím "nechala sem mobila na botníku za dveřmi. Co teď?"
Utíká na hlavní silnici, třeba chytne taxíka. Začíná pršet a procento pravděpodobnosti, že něco chytne se zvyšuje, taxík to asi nebude, možná tak rýma nebo zápal plic, nachvilku se vydýchá, ale to za sebou opět zaslechne mezi šelesty větru a svého srdce již známé kroky. Kam teď?
Tu její vycvičený federální zrak uvidí telefonní budku, doufá, že bude na kartu, kroky se stále přibližují, dvě čísla nestačí vytočit, má dylena, promiňte dilema: taxík or Máldr? A žluté auto již zastavuje u budky.
"Rychle na konec města, znáte to staveniště na "páté eveňů"?" Taxík projíždí nočními ulicemi města, taxikář je milý a snaží se nervózní agentku uklidnit:
"Slečno, máte nějaký problém?"
"Ano, hledám životního partnera!"
"A před kým tedy unikáte?"
"Před mimozemšťany!"
"Opravdu chcete na staveniště a ne do Černovic?"
"Ne, děkuji, potřebuji místo, kde mě nikdo nenajde. Nezdá se vám pane, že to auto za námi nás sleduje?"
"Mám také takový pocit."
"Promiňte, zapomněla sem si optiku, vidíte řidiče?"
"Ten pocit nemám!"
"Podívejte se a popište mi ho!"
"To auto řidiče nemááááááááá"
"Už se neotáčejte, jedeme dál. Musíme to auto setřást!"


O DESET MINUT POZDĚJI - STAVENIŠTĚ "PÁTÁ EVEŇŮ"
"Mám na vás počkat?"
"Ne, ale jeďte jinou cestou, ať neví kam sem jela" A zmizela v noční tmě staveniště, jen nad východem byl jasně vidět Orion se svojí dvojhvězdou Rigol v pravém dolním rohu a nad obzorem nejjasnější hvězda Sírius známý též jako Canisma a.
Skálová pomalu oddechovala a kochala se hvězdnou oblohou, najednou slyší brzdy, bouchnutí dveří, pípnutí automatického zavírání dveří.
"Našel mě ten z....." a pomyslí na vadný výrobek.
Našla schodiště a vyběhla nahoru na střechu nedostavěného domu. Slyší kroky, "on jistě musel použít kladku či jinou fyzikální vymoženost 20.století." Agentka Skálová se tiskne ke komínu v naději, že bude třeba přehlédnuta. Slyší za sebou již známé kroky a funění, strachem už ani nedýchá.
Najednou cítí pravou chladnou ruku na svém levém rameni a drsný hlas pronásledovatele praví:
"Tak a teď máš babu, ty Skálová!"
"Fajn, zítra dostanu já tebe, Máldře!" (Ty h... zas...) a pomyslela na toaletu znečištěnou od potravin prošlých trávicí soustavou člověka!

 
MRTVOLY BEZ HLAV

Na břehu řeky, kousek zprava,
kde trochu slehlá byla tráva,
leželo bezvládné tělo
a hlavu uřízlou mělo!

Našla ho tam Novákova stará,
když v řece zrovna prádlo prala,
a během chvíle bylo jisté,
zde pomůžou jen policisté!

Ač měla navíc ňáká kila,
do běhu ji nutila síla,
síla a nadšení pro dobrou věc,
tu vraždu nahlásit musí přec.

Jakmile policisté prohledali místo činu,
na starou Novačku hned hodili vinnu!
Však týden na to, v stejné době,
i Nováková byla v hrobě.

Spoluvězeňkyně celá bledá,
ráno našla Novákové hlavu vedle těla,
v cele byl z toho děsný puch.
"Že by to vraždil ňáký duch?"

Poldovi Tondovi přeběhl mráz po těle,
říct tohle šéfovi - ten se mi vysměje!
Hlavně neudělat žádný kyks,
to je jak případ pro Akta X!

Jsou to pro mě věci zcela nové,
zavolám Máldrovi a Skálové!
"Přijeďte agenti do Čech k nám,
já tady případ velký mám!!!"

Agentka Skálová - jednička z FBI,
viděla mrtvoly a řekla: "Ajajaj."
A Máldr využil všestranných znalostí:
"Starej Novák je původcem těchto zrůdností!!!"

Tonda to sleduje, ba on i žasne,
jak zabil manželku není mu jasné:
"Jak uřízl hlavu své ženy,
když byla přece za mřížemi?"

"Využil větrací šachty,
s pomocí Evžena Šlachty,
Novákova známého,
který tam dělal vrátného."

Policista Toník pilně poslouchal,
do Skálové se okem nějak zakoukal.
"Já ještě jeden dotaz mám,
souvislost s první vraždou neznám."

"Ta první mrtvola u řeky v lese,
to byla Novákova milenka ve sportovním drese."
"Nechápu, proč zabil i manželku pak?"
"To je jednoduché, je masový vrah!!!"


TAJEMNÉ JIHLAVSKÉ PODZEMÍ

Předem bych chtěla upozornit, že příběh je zcela smyšlen a jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná a neúmyslná.
V jedné nejmenované republice v srdci starého kontinentu aktivně působil novinář Radek Džon a ve své práci narazil na velký problém, který odvysílala soukromá televizní stanice TV Stara v reportážním pořadu "Na cizí uši" a následovně pak v pořadu "Večeře se Starou". Nakonec se nejednalo o běžnou "novinářskou husu", ale problémem tajemného jihlavského podzemí se zabýval celý národ, dokonce jedna cestovní kancelář CK Nedojel začala usilovat o právo prodeje vstupenek na jednonoční pobyt v jihlavských katakombách. Z tohoto plánu nakonec sešlo, ale veřejnost žádala vysvětlení dál, jsou opravdu v jihlavském podzemí duchové?
Veřejnost žádala stanovisko šéfa tajné služby. Jak se k tomu měl vyjádřit? Zlaté stránky vyřeší vše, a proto šéf "bíajes", desátý nebo jedenáctý nástupce Devátého vytočil 0609 nebo jaké je předčíslí do Ameriky a svou plynnou angličtinou za pomoci čtyř tlumočníků si "zaspíkoval" s šéfem "efbíaj" a ten nakonec povolal velitele Skenra. Skenr přijal rozkaz právě když skenoval do kompjútru další fotky mimozemšťanů, všeho zanechal a slíbil, že do Čech pošle své nejlepší specialisty na Akta X Máldra a Skálovou.
Jak rádi slyšeli oba specialisté z úst velitele Skenra tu radostnou zprávu, že navštíví zemi zlatých hokejistů z Nagana, rodiště božského Jaromíra a neprůstřelného Dominika.


O PÁR HODIN POZDĚJI - 20:30 PRAHA
V okamžiku, kdy letadlo amerických aerolinií přistávalo na pražské Ruzyni, už na letišti netrpělivě přešlapovali nadšení fanoušci scifi seriálu. A už na rampě speciálním agentům vyslovovali dík přední čeští politikové, kteří by nejradši vlezli oběma agentům do zadní části, lezli jim tam tak usilovně, jako by snad odtuď chtěli tahat státní finanční situaci.
Po té byli Máldr i Skálová ubytováni v hotelu a podrobně seznámeni se všemi informacemi o vidění duchů v jihlavském podzemí. Hned druhý den ráno se oba agenti do jihlavského podzemí vydali, prozkoumali okolí a rozhodli se tam strávit i noc, né že by se jim v našem hotelu nelíbilo, ale protože všechny fotografie byli pořízeny právě o půlnoci.
Celou noc sledovali a pozorovali, zda-li se duch neobjeví, ale nic, přesto si pořídili několik fotografií a hned druhý den je dali vyvolat. To se podivili, když na fotografii uviděli podobného ducha, jako na těch předešlých od českých novinářů. "To není možné" pomyslel si Máldr a dal se do podrobnějšího průzkumu fotoaparátu, tak dlouho do toho čuměl až nakonec rozšrouboval objektiv a vyndal čočku: "pošlete to do laboratoře!" Skálová byla nadmíru udivena tímto Máldrovým technickým výkonem a zajímala se o jeho teorii. Jindy skeptická Skálová totiž si tuto situaci nemohla vysvětlit jinak než, že opravdu duch v podzemí byl. Máldr se tentokrát se svou teorií svěřovat nechtěl: "Potřebuji seznam všech osob, které ducha fotili, jejich fotoaparáty a sežeňte mi je osobně, kapitáne Nováčku!"
Nováček, jemuž byla přiděleni oba specialisté, či spíš Nováček byl přidělen oběma specialistům k ruce, vzorně vyplnil Máldrův rozkaz. Máldr si prohlédl fotografy, jejich foťáky, chvíli si s nimi pohovořil a netrpělivě čekal na výsledky z laboratoře. Jen co přišli zavolal šéfovi "bíajes": "Mám to!" A pak všem sdělil příčinu vize ducha: "Při vchodu do podzemí se musí projít malými dveřmi a pak následují tři prudké schody, které nejsou vidět, člověk pak snadno zakopne a při pádu mu snadno něco vypadne z rukou, někomu třeba fotoaparát, mně sice nevypadl, ale při pádu jsem s nim trochu narazil do zdi i slabý náraz stačí, aby prasklo sklíčko aspoň slabounce, pouhým okem to nezjistíte, ale v laboratoři mi to dokázali, všechny fotoaparáty, které vyfotili "ducha" měli prasklé sklo, takže nevyfotili ducha, ale vadnou čočku, nebojte se duchy tu nemáte, ale zato tu máte pěkně blbý podzemní prostory. Bye bye."