MŮJ DENÍČEK

30.11.2011
VŠECHNO SE TO SE.E

Rychle píšu, nestíhám jít spát před půlnocí, nestíhám nic dělat, hledám fotky do kalendáře, už asi 4 dny, dnes jsem teda ještě řešila milion věcí jinejch, ale musím si vám postěžovat. Před 14 (možná 10 dny) se mi po... rozbil foťák, oprava prý 4500 Kč, haha, teď řed Vánocema. A dnes mi umírá můj starý mobílek, můj Best Of soníkeržík umřel v dubnu, se všemi kontakty a po té, co jsem si kontakty sehnala a začala se zžívat s pitomou nokií, tak jsem si jí v říjnu rozšlápla, když jsem běžela na šalinu - a Anynka mi říkala, že ji tam mám danou blbě.....jenže maminka je chytrá až na pudu.... Tak jsem oprášila oldmobil z roku 2006, aspon výhoda měl staré kontakty, ale dneska, jestli věkem nebo mrazem........nebo kombinací, prostě slyším, ale nikdo neslyší mne, přečtu sms, ale nenapíšu, protože si to píše písmenka, jaký chce....jak kdyby se zbláznil! A co teď, před vánocema. Mimochodem, tím prošláplým můžu volat čísla, která znám, ale zas neslyším, slyší mě jen ti druzí......
Asi je vezmu všechny tři do opravny a buď mi z toho poskládají jeden novej (čemuž u kombinace značek 2x sonyericson a 1xnokia) moc nevěřím, nebo se zeptám, kterého oprava by byla nejlevnější :o)
A na foťák asi udělám po novém roce sbírku, protože na tak dobrej teda asi v příštích 25 letech nenašetřím!!! naštěstí mi jeden bratr zatím půjčí svůj, ještě že člověk má ty bratry!!!!
Nic, běžím za skřítkama, dobrou!!!

23.11.2011
ZASE DOMA

Byla jsem teď 3 dny s dětma zase na "výletě", po roce opět v Šumperské nemocnici. V pondělí se děti probudily asi po 3/4 hodině spánku a vypadali, že budou ještě ve spánku pokračovat, tak jsem vytáhla polštář, a dala jim znova mlíko, jenže Miki nechctěl ale pořád se tvářil tak nejak ospale, válel se po posteli, poplakával, tak jsem sebrala mlíko i ANynce, ta se brzo probrala a začala jsem se věnovat Mikimu. Jenže byl tak divně ospalej, tulil se ke mě zavíral očka, usnout nechtěl. Když to trvalo asi půl hodiny, bylo mi to divný, to už by se přece probral.... nemůžu říct, že nereagoval, nevím, prostě to nebyl náš Mikinda, tak jsem volala nejdřív k panu doktorovi, ale se sestřičkou jsme se domluvili, že bude lepší jet do nemocnice rovnou......bála jsem se, že spadl někde na hlavičku, protože ráno spadl z motrorky, pak ze skákacího zvířátka, pak se bouchl o postýlku, ráno, tvrdil David, že o topení - prostě pořád něco.....ale po pádu divnej nebyl, až po tom spinkání. Tak jsem je vzala v tepláčkách jak byli, jen jsem jim dala mikinky a botky, sama jsem jela v krátkych sportovních MEDových kalhotech a v tričku a mikině bez ponožek..... Cestou se mi Mikinek v autě pozvracel a to tak že dost, pak v nemocnici asi ještě 3x, odebrali mu krev, poslali nás na oční, tam taky nic nezjistili. Původně s náma Anynku nechtěli nechat, že mají plno, že odmítají děti nemocné a tak nebudou přijímat děti zdravé, ale nakonec byl pan doktor tak hodný, že ji tam nechal s náma. Byla jsem moc ráda. Pak došly výsledky krve, byli v pořádku, jen moc bílých krvninek a nedostatek železa, což ale určitě ten stav nevyvolalo. ALe každopádně pan doktor dovolil Mikinkovi jíst a pít, na nic neměl sílu, jen na mlíčko, ale dal si pár loků, odklonil se a zase to šlo ven. Za chvilku si dal ale mlíčko znovu, napil se a usnul, spal asi hodinu, možná hodinu a půl, probudil se a byl to zas náš Miki, samý úsměv, v večeře se spal šunkou, a napůl s Anynkou snědl i moji activii tvarohovou, nic už nevyzvracel, běhal, a večer si šel hrát i do herny, vše v pohodě, ale ty 4 hodiny to prostě nebyl náš Miki, nechápu to, na nic nepřišli a to si nás tam vlatně nechali 3 dny, ještě byl na neurologickém vyšetření, ale taky nic, nevím. Připadám si jak simulantka, ale vážně jsem se bála, že ho do té nemocnice nedovezu!
Tak jsme se kolem druhé dnes vrátili domů, vlastně z výletu, byla tam velká herna, kde se dětem moc líbilo, škoda jen že fotky moc nebudou, protože jsem si v pátek rozbila foŤák a ten starej mobil opravdu fotí o několik levelů hůř!!! Tak se mějte fajn!

20.11.2011
TVRDÁ REALITA

Byl to fajn víkend, v sobotu tu byli D rodiče, pomáhali shrabovat listí, trochu jsem se styděla, že makají a D si je kdovíkde, neříká mi už kam a s kým jede, řekl mi, že asi bude v Praze. Dnes dojeli zas moji rodiče, tak to opravu bylo fajn. Dokonce jsem se dnes zase po dlouhé době mohla v klidu naložit do vany bez chůvičky a bez strachu, že se některý probudí a budu muset rychle ven.....
D se dnes vrátil, večer, už jsme si s dětma čistili zuby, v nové mikině,v nových boxerkách - nevím, jestli to dělá schválně nebo je takový exhibicionista, že se musí předemnou stále převlíkat..... ale taková je realita. Pozitivní na tom je, že mi dovezl z Německa i dárek - sýr president, tak začínám vidět v jeho aktuálním stavu i jistá pozitiva :o)
Večer, když odjížděli moji rodiče jsme se šli s dětma projít večerním Dubickem a bylo to fajn a zas něco nového. S nima je každý den fajn, každý den je dar vdět, jak si hrajou, jak rostou, jak se smějou, hodně si to teď uvědomuju, když vybírám fotky na kalendář. Jsou to broučcci, nechápu jak se někdo může sbalit a nebýt s nima, ochuzovat se o ty dokonalé momenty.
Asi jsem vám nepsala, jak jsem v Brně přišla pozdě na sraz a D si stěžoval, jak jsem ho okradla o čas být s dětma. Pak se taky doma tvářil divně na to, že ještě kojím, že ho to omezuje jet s dětma na víkend sám. Tak jsem mu dala nabídku, jedno odpoledne v týdnu, jeden až dva celé dny v měsíci (že sice ještě kojím, ale od rána do večera to bez mlíčka vydrží). Tak jsme začali, první týdne nemohl vůbec, tak s nima šel v sobotu na hodinu na vycházku, druhý týden si hráli asi 3/4 hodiny s legem, příští týden je snad pohlídá, abych si mohla po roce skočit na gyndu......

17.11.2011
DNESKA PŮJDU SPÁT BRZO...

Byl to fajn den, odpoledne jsme jeli s Davidem do Pardubic, on tam schůzoval a my se vrhli do spárů velkoměsta.... Řekla jsem si, že jak uvidím šipky na nějaké obchodní centrum, jedu tam, objevila se směrovka na hyperalbert asi 2,5 km, tak jsme vyrazili. Zaparkovali v podzemních garážích, co mám děti začínám je mít ráda, nefouká tam tolik jak venku, je tam víc prostoru.... U obchodu byl i park, tak jsme se prošli, zvířátka z cirkusu, který tam stál jsme neviděli, ale viděli jsme pejsky a to dětem stačilo, vidíte, ještě jim budu muset vyndat kamínky z bundiček.... Anynka si dokonce oblíbila nové rukavičky, Miki si přišel, že chce rukavičky (on je má rád, Anynka zatím většinou nechtěla), ale tyto nové se jí tak zalíbili, že je měla na rukách i v obchodním centru.... Po procházce jsme se stavili ve zverimexu, podívat se na zvířátka a koupili jsme směs pro ptáčky do krmítka. Pak jsme se prošli hypernovou - děti byli nadšené z hraček, koupila jsem jim knížečky - z těch měli taky šílenou radost, jsou to takové pidiknížečky s říkankama, můžeme jet brát sebou na cesty.... Děti si vůbec rádi čtou a to je fajn. Pak jsme se jak nějak bezdomovci najedliu kytky v rohu budovy, pak se šli znovu projít a našli dětský koutek, tak ten se taky líbil....a pak už zavolal David a jeli jsme pro něj. Bylo to moc fajn odpoledne, s Davidem jsme si hezky popovídali, byla s ním rozumná řeč, sice nic jako Bohčo, chci tě zpátky, ale bylo to fajn, snad to tak bude pořád, snad se s ním rozumně domluvím..... Tak dobrou je 0:24, uklizená kuchyň, vytřená koupelna, schody, chodby....a já jdu spát. Vidíte a to jsem vám neřekla, jak Miki mě ráno upozornil na to, že někdo zvoní....jsou čím dál chytřejší sluníčka (někdo mi říkal, že je dokázáno, že kojení zvyšuje IQ, tak možná proto :o). Mějte se fajn!

16.11.2011
VŠECHNO BYLO ŠPATNĚ, JE DOBŘE ŽE JE TO PRYČ.....

Sice už je 17.11. 0:33, ale píšu za včerejšek, tak tam nechám včerejší datum. Pomalu mi dochází, jak všechno bylo špatně: 1) spí nahej, nevím jestli to dělá schválně, aby mi to došlo nebo je tak neohleduplnej.... mě vždycky tvrdil,že už jsme na to starý a že je mu v noci zima...., když já jsem v létěspala bez trička, dělal scény, jak mě jdejen o sex a že žena má být i v noci upravená..... 2) každý den se sprchuje, když byl se mnou, někdy se nesprchoval celej týden, někdy tak smrděl, že jsem byla ráda, že zrovna nic nechce.... 3) čistí si zuby 3-4x denně, když jsem mu vyčítala, že si ráno nečistí zuby a že mu smrdí z pusy, vymlouval se, že když se ráno předkloní, že je mu pak špatně.... 4) má v pokoji váhu..... vidíte, chtěla jsem vám napsat, že mě nějak zlobí pračka, asi bude nějaká porouchaná, představte si, že všechno moje prádlo se praním nějak zmenšuje, zato jeho prádlo se zvětšuje (zhubl asi 10 kg), je fakt hezkej, jenže mě už se nějak nelíbí....

A teď ty pozitiva dneška: děti jsou úplně super, dnes jsme blbly, skákaly do peřin a pak vymyslely, že se budou schovávat.....však uvidíte fotky, pak jsme jeli do Šumperka, nakoupila jsem pár dárků, dala auto do servisu - udělala jsem si radost, koupila plechy s fomamy malých medvídků, že se těším, jak ji budu péct malý medvídky, hned zítra to vyzkouším....
Bylo to s dětma super, byli jsme na hřišti.....myslím, že jsme si to užili a asi pěkně vymrzli, protože o půl osmé padli a spí a spí a spí......
Už půjdu za nima, jsme ráda, že Anynce už je líp, vyžehlila jsem hodně prádla, uklidila pokoj, je to fajn, když je jim dobře a spinkaji. Jsou to zlatíčka. Fotky jsem nedám, protože na to už su líná, ale však je časem uvidíte ve fotkách. Tak dobrou.

15.11.2011
BUDU PSÁT ČASTĚJI A BUDU PSÁT POZITIVNĚ!!!

Anynce zas nebylo dobře, asi to jsou zuby, nemohla usnout, usnula až v deset, poté, co jsem zpívala medvídkovi Pú.....ale to je na delší vyprávění..... Nic, půjdu spát brzo (teda je 23:16, nestihla jsem nic udělat jsem total death....). TeĎ čekám, až se D vysprchuje, protože mu chybí dveře od sprchy a dveře od koupelny.....tak dobrou!

14.11.2011
VLASTNĚ JSEM JEN LÍNÁ A FLÁKÁM SE!!!

Ve tři čtvrtě na 6 jsem vstala a začla si hrát s dětma, moc jsem se nevyspala, protože i když jsem šla spát brzo, ještě nějaké minuty před půlnocí, Anynce bylo zase špatně, už druhá noc s vysokýma teplotama, nevím, jestli jsou od toho očkování nebo od toho průjmu, co teď má, do půlosmé se 3x pokakala, takže si dovedete představit, že jsem se teda nenudila.
Pak jsme šli dolů na snídani. Když mi jednou jedna kolegyně říkala, že jí nejvíc vadilo na jejím manželovi, teda bývalém manželovi, že drobil - tak to chápu, nejvíc mě dokážou vytočit úplný maličkosti - prostě je tak složitý udělat ráno tři čaje, konvičku pro děti, malej černej pro mě a velkej kojící nebo zelenej pro mne na potom. Vysvětluju mu, že to teda dělat nemusí, když to nedělá jak já chcu - ale to se vztekl, on to dělat chce, chce to dělat podle sebe a chce abych za to byla vděčná - jenže já nevím proč bych mu měla být vděčná za něco, co udělá blbě. Prostě miluju po ránu černej čaj s mlíkem, v malém oblíbeném hrnečku, prostě to je něco co mě nakopne a přijdu ráno do kuchyně a stojí tam v půllitráku studený čaj do půlky, to čeká, že si tam naleju kybl mlíka??? To mu nezbyla voda??? Proč to udělal to toho hnusnýho hrnku???? a tak dávám hrnek do mikrovlnky, protože dát si do studenýho čaje mlíko to je jako jíst k obědu studenou polívku......ale musím se usmát a říct, jak je hodnej, že nachystal čaj.
Nebo miluju Norský salát, nechápu proč ale stále mi kupuje Skandinávskej - jako chápu, že zeměpisně to má k sobě blízko, ale chuťově je to úplně někde jinde, to už jsem tuhle vylítla, když mi ho koupil potřetí za sebou - nechápu, proč bych se měla tvářit nadšeně, že mi vůbec něco koupil......
Ano domluvili jsme se, že on bude dělat velké nákupy - ale mě to co mám ráda nekoupí - teda né takové chuťovky, ale víte jak já miluju třeba nivu, hermelín.....ale třeba nivu mi nekoupil za celé manželství (pak se diví, že tak ráda jezdím do Brna.....). Dětem nesqiuka nebo plněné polštářky taky nekoupí - protože je to sladký a hnusný.... a tak jsem v pátek večer vlítla do Billy a udělala nákup na pětikilo, koupila jsem si vlašák a dětem nějaké pribiňáčky a nesqikovské mňamky......
A to su ráda za celou situaci, protože kdybych mu jako do nedávna dávala celou mateřskou a vyúčtovávala do koruny, jako celých těch 6 let manželství - tak to fakt nedám!!!!
Váte, co mi jednou řekl, když mi v rodinném účetnictví chyběla stovka a já ho prosila, jestli by mi to nemohl prominout, že fakt nevím za co jsem ji utratila a že ji opravdu nemám.....tak mi na to řekl, že takhle se šetřit nedá, ať si vzpomenu za co jsem to utratila!!!!! A pak před podpisem hypotéky z něj vylezlo, že má asi 250 000 úvěr - za naše nadstandartní dovolený (tak to nevím s kým na nich kde byl)....
Ne, nechám toho, už slyším v chůvičce, že se vedle něco děje, Anynka má stále ještě teplotu....vidíte, já vám původně psala, co jsem dnes dělala:
O půl osmé jsme šli dolů na snídani, ještě že tam mám notebook (dostala jsem novej notebook (přála jsem si ho za porodné, které se ztratilo neznámo kde - pravda, notebook či spíš netbook stál asi čtvrtinu porodného, ale díky za to, nebudu už pátrat co bylo, proč bylo....). Můžu tak být online a odpovídat na maily i přes den a to je super.
Asi kolem deváté jsme šli zase nahoru, hráli si s legem, četli básničky....., asi v jedenáct na hodku a půl usnuli, teda usnuli, Anynka se po půlhodině vzbudila, chtěla mlíko, asi půlhodiny pila a pak zase asi půl spala. Je dokonalé, jak si to malý tělíčko řekne, co potřebuje a co mu dělá dobře, mám vypozorované, že když třeba něco nechcou jíst, má to svůj důvod, jako že jím není dobře......, prostě Anynka má průjem, tak nejedla tvaroháček, nenutila jsem ji....a ak jsem zjistila od sestřičky, že jí mléčný výrobky nemám dávat......
Během toho co spali jsem zvládla vyprat prádlo, pověsit prádlo, dát prát další prádlo, uvařit dietní oběd, jen mrkvičku z bramborem, dodělat polívku, co jsem měla původně nachystanou.....
Pak oběd, vycházka ven, které závěr Any probrečela, protože už byla moc unavena, pak večeře..... a pak přišel David, pozdravil nás a odjel do Angličtiny. Anynka nemohla usnout, o půl jedenácté, při třetím pokusu o ukládání vzbudila i Mikindu, tak se uplakala k spánku, jenže já usnula taky. V jedenáct mě vzbudil David, vynadal mi, jak jsem na něj protivná a jestli to dělám záměrně, jenže já ani nevím, co jsem mu říkala, protože jsem byla docela rozespalá, spala jsem asi 10 minut.
Tak jsem se šla navečeřet (protože mi přišlo sprostý jíst před nima, když jim dávám suché piškoty.....).
A stejně jsem se na nějakou práci vykašlala, dal mi patřičně najevo, jak mi pomohl, když sundal prádlo z venku a převěsil ho dovnitř, škoda, že se neporadil, protože by věděl, že to už odpoledne bylo suchý a chci to tam nechat do zítra (nestihla jsem to sundat, protože Anynka řvala hned jak jsem udělala krok bez ní). A navíc zaplácal šňury vevnitř a já potřebovala vyprat další prádlo....
Nic, něco pozitivního, od pátku už nespí D v ložnici. Opravdu to pro mě hodně znamená. Kazilo mi to den, když jsem se ráno budila s pohledem na něho a s otázkou "Proč??? Co jsem udělala špatně???"
A teď ještě něco pozitivnějšího, včera si Anynka oblekla sama tepláčky, teda nenatáhla až nahoru, ale než jsem došla pro tepláčky pro Mikču, byla oblečená. Zlatá holka.
Tak končím, už je vlastně 15.11. 1:27, tak hezký den!

11.11.2011
JE TO NÁROČNÉ

Je asi půlhodina po půlnoci, žehlím, uklízím....
Jak dlouho jsem si přála, aby si oholil hrudník, abych se mohla přitulit.....a to niky neměl čas, chuť...... pak se v srpnu oholil, ale přitulit už mě nenechal, teď byl na víkendu na Slovensku. nevím kde, nevím s kým, ale fakt je ten, že má oholená i záda (já husa jsem mu nabízela, že to udělám)!!! Ale jinak je super milej, jen nechapu proč chce být stále se mnou v ložnici, nechápe, že mě to týrá???? Nebo to dělá úmyslně???? Musela jsem vám to napsat.

24.10.2011
ZASE DOMA

Po 20 dnech na cestách jsem opět doma, možná by stálo říct, že prázdniny skončili.....protože ani jsem se nevzpamatovala z 3 týdnů na cestách v srpnu a zase jsem odjížděla.
Návrat domů byl docela hektický, všechno zbalit, děti naskládat do auta.....vyjela jsem asi o hodinu později než jsem chtěla, protože mi nebylo nejlíp resp. bylo mi špatně, děti jsou nachlazený a tak jsem to chytla od nich a nějak mě to skolilo....
Pak mě dorazilo, že jsme hodinu a půl stáli v zácpě na dálnici, schválně jsem jela hned v Bohunicích na dálnici, abych nemusela projíždět zacpané Brno..... Dojeli jsme před půl osmou, doma je rozestavěná koupelna, nevím, jak budeme s dětma existovat - dělníci v koupelně, zaprášené schody, kuchyň plná věcí, co mi David vybalil z auta....a vůbec už je 0:37 (25.10.) víc napíšu příště....tak se mějte.

22.9.2011
JAK VÁM TO ŘÍCT...

Nemažu to proto, že by to nebyla pravda, ale kdo sem chodí, už to ví a co kdyby to někdo náhodou našel...

14.9.2011
ROMANTIKA JAKO KRÁVA

Tak jsem ve čtvrtek dostala kytku, poprvé od té svatební (když nepočítám tu v červnu z flowerceremony). Dostala jsem slunečnice. Tolik let, tolik jsem si to přála..... a teď když je to tu, tak je pozdě.....ale o tom až někdy jindy. Tolik bych vám to chtěla říct, ale teď vážně nemůžu, je to jak z románu a jednou vám to budu vyprávět. Ale můžu vám říct, že konečně po těch sedmi letech se cítím relativní domácí pohodu....
Ale kdo ví jak to potrvá a kdybyste věděli, proč to tak je!!!
Dlužím vám vyprávění o prázdninách, ale už je 3/4 na jednu a tak musím do vany a do postele, směna mi začína v šest.

5.9.2011
JE PADLEJ NA HLAVU!!!!

Tak zdravím po prázdninách! Chtěla jsem původně začít výčtem toho, kde všude jsem o prázdninách byla a co se dělo.... ale nezačnu! Povím vám, co mne trápí. Během prázdnin byl ten náš táta úplně zlatej, psal hezké smsky....ale minulý čtvrtek jsme se pohádali, už si nepamatuju ani kvůli všemu, asi kvůli nějaké blbosti, ale od té doby je to nějaký divný. Vyčítá mi, že jsou děti jen moje, že si je vychovávám podle svýho..... Ale nemá čas se mnou komunikovat, nestíhá nic, staví úklid před bezpečností dětí - vykládá mi, že je chyba, že jsem pořád s dětma - že je mám učit samostatnosti a nechávat je samotný v pokoji a jít třeba ven - je asi padlej na hlavu!!!! Nedomyslí, že se jim může cokoliv stát, samozřejmě že je chvilku nechám samotný - potřebuju dojít pro cibuli, pro mlíko, skočit na záchod, vyndat prádlo z pračky.....ale to jsou minutové záležotosti - někdy i když su s nima, tak jeden vezme něco a mlátí druhého pohlavě - zvláště Anynka a Miki se nebrání, jen plače. Miki zase poslední dobou leze rád na židličku, kdyby se převrhl.... prostě to neudělám a nemyslím si, že v dětech vybuduju nějakou zvláštní samostatnost, když je ve 14 měsících budu nechávat samotné v pokoji!!!!!
Pak mi taky samozřejmě vyčítá, že si jen hraju s dětma a nic doma nedělám. To nic je jen, že peru, každej den vařím teplé jídlo (které on teď samozřejmě nejí, protože začal držet dietu, protože se vsadil se Staroušem), žehlím, každý den umývám podlahu....
Odmítám mít naklizený barák, a kašlat na děti - ale asi on byl tak vychován, jinak si to neumím vysvětlit. Jenže já s touto myšlenkou nesouhlasím a jen kvůli němu to dělat nebudu, na to ho asi na to malo miluju!
Zato on není schopen namontovat na schody mřížku, aby děti mohli chodit volně a nemuseli stát za dveřma a tlouct a čekat až se až dojdu pro bodýčko, dojdu pro to nebo ono.... máme to doma dva měsíce (nebo přesněji od 10.7.). A to bych chtěla ještě koupit ještě druhou mřížku dolů....ale to asi koupíme až půjdou děti do školy!
Taky odmítá koupit takový ty pomůcky aby nešly otvírat poličky - protože budeme mít vychované děti - a do skříněk naše děti nepolezou - oni totiž ty pomůcky dělají proto, že ostatní děti nikdo nevychovává. Třeba změní názor až mu začnou rozbíjet talíře po babičce - jenže to se budu bát, že děti přizabije on!
A víte proč jsme se pohádali dnes - protože jsem si dovolila upozornit, že nemá přebírat jablka, když děti večeří - prostě nechápe, že Anča miluje jablka a když vidí jablko, tak ho chce!!! Jenže on si myslí, že je špatně vychovávám, protože když je večeře, tak je večeře a přece on se v tu chvilku nebude omezovat - musím jim to prý vysvětlit. Zajímalo by mě, jak dlouho by on dokázal jíst večeři, kdyby někdo vedle jedl zmrzku nebo čokoládu. Ale asi jsem špatná matka a mám nevychované děti.
Ach jo, proč není vděčnej, proč není šťastnej!!!! Má dvě krásný děti - co by chtěl víc, kolik lidí děti mít vůbec nemůže, má děti postižené...... Je jim 14 měsíců, krásně chodí, hrají si, už skoro jezdí na motorkách (Anča si na odrážedlo umí i sama vylézt). Večer si krásně čistí zuby, umí pít ze skleničky, Miki se dnes dvakrát ani nepolil, už jí sami jídlo z talířků.... co by chtěl víc. A pokud mu tak vadím - proč za těch 5 let neodešel..... Měla jsem odejít já, vím to! Ale teď máme krásné děti - proč není šťastnej a nežije dál!
Každej den, když ty dva malé rarášky vidím, děkuju, děkuju za ně.

31.8.2011
JE NA ČASE NĚCO ZAS NAPSAT!!!

Ale stihla jsem napsat jen nadpis....

14.7.2011
NĚJAK RYCHLE TO UTÍKÁ.....

Je na čase něco napsat, ale kde začít. 1.7. jsem odjela s dětma do Brna, David na Advantu. V sobotu 2.6. byla rodinná oslava - rodiče oba slavili 60, byli tam snad všichni příbuzní, teda s taťkovi strany (z mamčiny, ti jsou out), jedinej kdo chyběl byla Pájova žena Marki (byla v porodnici, 29.6. se jim na rodil malej Tymiánek, teda oficiálně Timotej), Májova přítelkyně Liša (která je na měsíc v Německu) a David (docela jsem se styděla, všichni bratránci, sestřenice a jejich manželé a děti si udělali čas a David ne, zas na druhou stranu jsem byla ráda, protože jsem si to opravdu užila, pobavila se a nemusela brát na "někoho" ohled, protože se tam nudí, jen jsem si představovala, co by dělal on, kdyby slavila jeho máma a já řekla, že nikam nejdu, to by byl oheň na střeše......). Teda jediné, co mi oslavu kazilo, byla sestra Jarča, která neměla dobrou náladu a když jsem přijela a chlubila se novou hlavou (která mi přišla fakt dobrá), poznamenala, že to mám nějaký "vymytý"a pak mi z mamkou rozmluvili, že v tričku chodit nemám, že je to málo společenský, tak jsem si vzala podle mne slušivou halenku, pak jsem před jarčou řekla, že jsem mohla jít klidně v tričku, že spoustu lidí je tam v riflích a ona mi řekla: "však v tričku jsi!". Kráva je to!
V neděli jsme byli v ZOO, Pája s holkama, Mája, Meťa a já s dětma, pršelo, ale zvládli jsme to, dokonce děti to tam bavilo, to jsem měla radost. Když jsem přijeli do Žabin, děti ještě spali v kočárku, šla jsem se ještě projít, Jarča šla se mnou a úplná pohoda - asi nikdy ji nepochopím :o). Pak ještě Pája s holkama a dědeček s babičkou dětem popřáli k roku, dostali lego a Anynka panenku s kočárkem, Miki autíčko, měli radost.
V pondělí dopoledne jsem si konečně koupila boty na léto k sukni, tak mě to potěšilo, pak jsem vyzvedla dětem dort, co jsem měla objednaný v Žabinách v cukrárně - povedl se. A v podvečer jsme se, my tři, vydali na sever za tátou. Asi po dvou hodinách a troše bloudění - ona navigace je fajn, ale když nevíte kam přesně jedete, tak neví, kam vás má navigovat..... Byl to snad nejhnusnější kout v republice, do Svitav svítilo sluníčko, do Lanškrouna nepršelo a tam nahoře u Kašparovy chaty nad Mladoňovem, bylo hnusně, pršelo a mlha na krok. Naštěstí jsme jim přivezli pěkné počasí, takže 5.7. už bylo krásně.
A jsme u toho - děti měli rok - ráno jsme jeli na sprint v Letohradu, dali jsme si celá rodina HDR, však až proberu fotky, uvidíte, táta se snažil....někdy snaha nestačí, byla jsem na něj protivná, až mě to pak mrzelo, jeslti jsem dětem nepokazila narozky, ale snad ne. Odpoledne dojeli dědeček s babičkou ze Šumperka, dovezli tay dort, co babička dělala - mohla mi to říct nebo jsme se mohli domluvit, ale co, Dovezli dětem skákací zvířátka. Původně chtěli koupit jedno zvířátko a jedno odrážedlo - to jsem jí rozmluvila - protože jako jede bude doma skákat a druhej venku jezdit, ne? Tak "prakticky" koupila jedno skákadlo větší a jedno menší "aby jim to vydrželo delší dobu" takže ve finále se oba perou o menšího osla a na draka nikdo nevyleze (až jim bude osel malej, budou se prát o draka, takže super!!!!). Pak děckám dali ty velké autosedačky, co už měsíc používáme, tak z nich mám opravdu radost, vím, že to myslí dobře. Taky dovezli plavací oblečky a botičky, které jsme dětem dali my s Davidem - teda babička to okomentovala, kolik peněz jsme za děti dali a že boty do vody jsou zbytečné a kam s nima budou chodit.....ale rodost mi udělalo, že hned další den si děti botičky oblíbili a ťapali v nich po zahrádce.....
Šestýho jsme jeli domů hned dopoledne, abych stihla vyprat, David dojel navečer. Sedmýho dojela moje maminka s tatínkem, naivně jsem si myslela, že když přijedou trochu si odpočnu, aspoň jim nechám na chvilku děti a třeba oholím si v klidu nohy......no přijeli, ale dovezli sebou Pájovy holky Anežku s Markétkou, aby si velká Marki od nich trochu odpočla, usmála jsem se a místo odpočinku, vařila oběd pro 7 lidí..... Mamka mi už asi 2 měsíce slibuje, že předělá moje spacáky na spacáky pro děti, jenže chci na ni dohlídnout - často si to pak udělá podle sebe a není to hezké, ani praktické, ale pro ni pohodlné..... minule to chtěla šít, když jsme byli v brně, ale nefungoval jí stroj, teď si pro změnu u nás zlomila jehlu a neměla náhradní - tak že to teda doma nachystá a v neděli si to na křtinách předáme, zapomněla to doma (moc jí nevěřím, jestli to vůbec má ušitý), takže si to u ní vyzvednu až cestou do Slovinska a su z toho značně nervozní.....
Pátek 8.7. jsme odjížděli na rodinnou dovolenou, aneb prodloužený víkend do Beskyd. David chtěl původně jet taky s nějakou rodinou, ale všechny moje kamošky na něho budˇnejsou zvědavý nebo hlavně pro něho nejsou dost dobrý - protože, jak už jsem někdy psala, buď jsou podle něho věřící, hloupí nebo obojí...... Nakonec jsme jeli s Davidovým tátou a jeho přítelkyní a bylo to fajn. V pátek jsme dojeli na Pustevny, prošli se kolem restaurací, kde si dáme oběd a když jsme si ho objednali, přišla šílená bouřka, schovali jsme se, najedli a jeli do hotelu.....a to jsem se původně chtěla projít až ke kostelíčku Cyrila a Metoděje, pak aspoň k Radegastu - ale mělo mi dojít, že pokud se tam nedá zajet autem, s Davidem tam nedojdu :o)
V sobotu jsme navštívili Muzeum v přírodě, obzvlášť Valašská dědina se dětem moc líbila, jen škoda, že jsem neměla nabité baterky do foťáku, nemám teď náhradní, tak mám fotky jen z mobilu.
V neděli jsme jeli na křtiny malého Tymiánka, ale hned rychle domů, protože jsem tu měla paní, co si kupovala korbičky ke kočárku.
V pondělí jsme prali a odpoledne byli na vycházce i s tátou, v úterý jsme byli za Maruškou (co jsem s ní studovala výchovné poradenství) - fajn odpoledne. Včera jsme zase prali a krásně to schlo. Dnes pojedeme do zábřeha, snad mi udělají nový řidičák, i když není úřední den a pak musíme vyzvednout tátu v Šumperku, protože dává auto do servisu. Tak to stručně, co děláme. Tak sorry, že sem nepíšu, ale fakt není čas. Konečně po třech dnech dneska usnuli dopoledne jako normálně....tak mám klid...A už se budí, tak se mějte...

30.6.2011
NESTÍHÁM....

Je 0:24, nevím, kdy naposled jsem šla spát před půlnocí, děti vstávají kolem půl šesté, v pondělí jsem dojela z pořádání, na tachometru skoro 700km, odpoledne nechtěli spát, jen chvilu venku v kočárku, jenže jen co jsem zajela na dvorek, vzbudil je pan soused, který řezal dřevo.....
nemohli vnoci spát asi zuby, spala jsem asi 3 hodiny, navíc přes den prala - ještě, že bylo hezky, musím všechno vyžehlit a zase znovu zbalit....
V úterý jsem ráno jela s dětma na plavání, zapomněla plavací plínky, tak se musela vracet, byli jsme plavat s babičkou, pak babička přijela k nám, pohrát si s dětma. Zvládla jsem aspoň převlíct peřiny - zase prádlo navíc, naštěstí jsem je hned vyprala a uschlo to.
Odpoledne děti sice usnuli, ale asi po 10 minutách je zase probudil soused jak řezal dřevo...., naštěstí jsem je zase uspala, ale bohužel usnula s nima, takže jsem zase neudělala nic.
Večer Anynka nemohla usnout, jak spala dopoledne, v autě na a z plavání, pak odpoledne.... takže jsem se dostala něco dělat až asi v devět.
Těšila jsem se, že dnešek bude normální, o půl deváté vzorně usnuly ale bohužel, jen co jsem se stihla najíst a skočit na záchod, Anynka už byla vzhůru, asi po 20 minutách. Takže zase nic!!!!
A když odpoledne po obědě vzorně usnuly - bohužel, jsem je po 10 minutách musela vzbudit a naložit do auta, protože jsem měla na třetí objednanou kadeřnici.....
Večer zase nemohly usnout, no resp. když usnuly, Miki se budí po chvilkách, plače, asi křeče v bříšku, dneska nekakal, nebo zoubky....takže odbíhám za ním, v mezičase žehlím, ještě jsem i něco vyprala - je to šílené se zase balit na 6 dní.
Takto tak stručně máte zmatek posledních dnů. Omlouvám se, že nepíšu, ale vážně nestíhám, už se těším do Brna a na Advantu, ale to žehlení, balení..... Opatrujte se, třeba budu mít dopoledne nebo v pátek chvilku a napíšu něco.

17.6.2011
ZASE JEDNOU PÁTEK...


16.6.2011
ZASE JEDNOU VÝLET

Ať nejsme pořád doma, vyrazili jsme na výlet, jeli jsme do Zábřeha, abych si nechala děti zapsat do pasu, do konce června to ještě jde. Tak jsme se se projeli několika výtahy, ale vyřídili. Bylo to fajn, prošli jsme se, každopádně změna. A stejně jako minulý týden bouřka, sice začla už když jsem nakládala děti do auta, ale zvládli jsme to.

15.6.2011
TEPLOTY SKONČILY

Miki je bez teplot, ale kolem poledne jsem zjistila, že má nějakou vyrážku na bříšku, zase volám k panu doktorovi, jestli nemám děcka naložit a přijet. pan doktor mě uklidnil, že často se takto dětský organismus vyrovnává s vysokými teplotami a je to známka, že jsou na ústupu.... a taky, že jo, už začal být v pohodě, dokonce mu začalo chutnat, jen fleky se rozšiřovali i na krček a obličej. Šli jsme na delší procházku, doma už je to neba :o)

14.6.2011
TEPLOTY POKRAČUJÍ DÁL

Ráno se zdálo, že teploty ustoupili, ale o půl třetí zase 39°C, opět volá k panu doktorovi, ten mě uklidní, že pokud není žádný jiný příznak, je to opravdu ta viróza a ať vydržím, že to trvá tak 5-6 dní. Tak čekáme, ale byli jsme už na menší vycházce.



13.6.2011
TEPLOTY POKRAČUJÍ

Dáváme sirupy a hrajeme si a ......



12.6.2011
TEPLOTA STOUPÁ

Sirup nezabírá, ve dvě dostal sirup a ve 4 už měl 39°C, volám panu doktorovi a David jede koupit panadol, abychom mohli sirupy střídat, normálně se smí po 8 hodinách, ale když střídáte panadol a nurofen, tak je můžete dávat po 4 - protože každej z nich pracuje na jiným základě, každopádně se to trošku zlepšilo. Dokonce má už i chuť k jídlu, protože 3 dny jen pil mlíčko, ani nevíte, jak každou hodinu děkuju, že kojím, jinak nevím, jak bychom to zvládli. To Anynka je jiná, sice má průjem, ale pořád jí, ale Miki ne - už podruhé nebo potřetí si myslím, že ho to zachránilo před kapačkama, protže nechtěl opravdu nic. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat. Bohužel se nám rozbil teploměr, asi došly baterky, ale mohu vám říct, že 38°C poznám asi s odchyllkou jednoho des. místa.

11.6.2011
ZŮSTAL S NÁMI DOMA

Ráno mi oznámil, že nikam nejede, že s námi bude o víkendu doma. Proč mu ale nevěřím, že chce být s náma? Že by si kvůli nám nechal ujít Mistrovství na krátké trati? Nemusela jsem dlouho přemýšlet a bylo mi to jasné - zítra máme rodinnou oslavu, resp. jeho nevlastní strejda slaví 70 a jsme pozvaní a já jsem si dovolila včera říct, na otázku jeho rodičů, kdy tam s dětma dorazím (protože plán byl takový, že on pojede s "kolegyní" Martinou z krátké a já dorazím s dětma a autem až na místo, a to buď už v sobotu a přespím u mých rodičů nebo v neděli). A já jsem si dovolila říct, že v sobotu určitě ne a v neděli podle toho jak dětem bude - nepojedu s dětma, který mají průjem a kakají 7x denně, přijde mi to neohleduplné vůči dětem a vůči ostatním, aby něco nechytli. To se začal strašně vztekat, že on dojede s kolegyní do Brna a já když se rozhodnu nepřijet, tak on se pak nedostane domů, já jsem mu řekla, že klidně domluvím s mýma rodičema, aby ho hodili na bus nebo vlak - tak to byl oheň na střeše - on přece nebude cestovat jak normální lidi...... Vsadím se, že si chtěl pojistit, abych s dětma odjela. Nevěřím tomu, že opravdu chtěl zůstat s nemocnýma dětma, do Itálie taky odjel, když byli nemocní....
Jenže situace se zhoršila odpoledne, kdy sice každý kakal jen 1x, Anynka už vypadala úplně v pohodě, ale Miki měl teplotu 38,5°C, dala jsem mu sirupek a Davidovi řekla, že když bude do odjezdu kakat max. 2x a nebude mít Miki teplotu tak jedeme, jinak navrhuju zůstat doma. ...
Musím teda poznamenat, že se táta snažil, byl s dětma a uvařil oběd - tak možná z části opravdu chtěl být jednou snáma. Možná taky proto, že byl včera večer na mě pěkně sprostej....

10.6.2011
JAHODOVÉ KNEDLÍKY

Je sice už sobota 0:14, ale budu psát za pátek, zítra budu s dětma sama, tak třeba si najdu čas ještě něco napsat. Pamatujte, že nikdy nemůže být tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř!!! Včera ráno se Miki pokakal a to tak že dost a pak ještě 6x, Anynka "jen" 4x. Nevím, kde to sehnaly, ale mají průjem, takže na posezení s angličtinou, které se kvůli mě, hlavně kvůli mě, posouvalo na tento týden, jsem musela zrušit (stejně jsem neměla závěrečný test, nějak jsem to nezvládla napsat). Ale to teď není podstatné, Mikinek kaká a kaká a skoro pokaždé durch, takže včera byla vana plná prádla, včetně našeho prostěradla, jeho peřinky, mého trička, koberečku - i když ten vlastně pokakala Anynka..... Ještě že dnes bylo docela pěkně a všechno prádlo mi uschlo venku. Nevím z čeho to mají, jestli něco chytli u pana doktora, když jsme byli v úterý na druhém očkování proti klíšťákům.....kdo ví.
Takže jsem si oddechla, že zuby nás nebojí a mám strach, co bude toto. Dnes to ale nebylo tak hrozný, Miki jen 3x nebo 4x, Anynka 2x.....naštěstí oba jsou v pohodě, jídlo jim dávám normálně, teda vynechala jsem oběd (protože ho zaspali, usnuly v poledne a vstali o půl třetí nebo tak nějak, dopoledne spali jen chvilinku a odpoledne pak vůbec). A právě v té pauze , co spali jsem tomu chlapovi nevděčnýmu dělala jahodové knedlíky, jak si přál, husa hloupá, měla jsem se na něj vykašlat......!!!!
Píšu asi trochu pomateně, chci toho říct hodně a vždy v půlce věty změním to, proč jsem ji psala, chtěla jsem napsat, že Miki nic jíst nechce, všechno plivá, nebo spíš slintá ven, nevím, jestli ho ještě bolí zuby.....
Opoledne přijeli babička s dědečkem ze Šumperka, sekat trávu a pak jme poseděli a opekli nějakou klobásku....
Děcka byli unavení, usnuly o půl osmý a pokušitelka Any se vzbudila vyspinkaná o čtvrt na 9 a vzbudila bratra, že si jako budou hrát, ten byl ukňouranej...., chvilku si pohráli a Miki usnul, ona nemohla, pořád někam lezla, tak jsem tam zůstala s ní a taky jsem pořádně vytuhla, možná dřív jak ona. Bohužel s holýma zádama pod otevřeným oknem..... asi 2 hodiny jsme takto spali, takže o půl dvanáctý mě David vzbudil, něco v tom smyslu, že on si jde lehnout tak, že můžu vstát.......no byla jsem na něho pěkně nakrknutá, 2 hodiny se nešel podívat za nama - protože když tam byl a Anynka brečela, jak jsem ji uspávala, řekla jsem mu, že to zvládnu...... a on pracoval, on pořád pracuje, škoda jen že za to nedonese domů peníze, ale to je kapitolka trochu jiná.
No každopálně jsem vstala, blbě mi je, protože navíc jsem dostala odpoledne zase krámy (snad před váma slovo "krámy" používat mohu, protože před ním ne, protože to není pěkné.....) a šla jsem dovařit ty jahodové knedlíky, protože jsem je měla jen ušoulané a nevařené, aby je měl čerstvé..... ale škoda mluvit, tak jsem aspoň v kuchyni vysála a umyla zem!!! Víte co je velká výhoda rodinného domku - můžete vysávat kdy chcete, můžete prát kdy chcete - sousedi to prostě neslyší!!!! Takže třeba skočí pračku pustit v 6 ráno, když to mám na delší program a v 9, když děti usnou, můžu věšet, nebo i o půlnoci a prádlo je ráno vyprané - prostě bomba, to miluju!!!!!
A sousedi, v poho, pan soused mi dal už dvě krabičky třešní, čekám, žepříští týden budeme mít tunu vlastních. Zatím sklízím jen jahody, měla jsem 4 velké mísy, jednu jsme s dětma snědli a zbytek jsem dovezla do Brna, dvě jsem napůl zamrazila a udělala 3 skleničky marmelády a tu dnešní jsem dala do těch knedlíků a že se mi fakt povedly!!!!
Myslím si, že su docela šikovná manželka, škoda jen, že nemám manžela, který by si toho vážil nebo to ocenil. Ale co už, třeba to časem ocení děti a bude jim doma chutnat a bude se jim doma líbit a nebudou týden co týden odjíždět za lepšíma kamarádama na závody.....
Víte, co nechápu, už třetí nebo čtvrtý víkend odjíždí sám na závody.....pak dojede unavený, čeká že mám navařeno, su milá.....tam si pojije, postěžuje....já tam nesmím, protože, no škoda mluvit....., navíc se diví, že ho nelituju jak je unavenej, jak to bylo blbě postavený.....ale víte co je nejhorší, není s těma dětma, sám se okrádá o ty kouzelné chvilky, které ho teda spíš nebaví - ale já bych ani minutu toho času, co strávím s nimi nevyměnila za minutu s kamarádem, kamarádkou...... prostě si to neskutečně užívám. A snad bych si něště pár takových malých raubířů přála :o) pár už né naráz :o) však víte jak to myslím....ale rok rychle uteče, raubíři už začínají chodit, za chvilku půjdou do školy....do vysoké :o) nic, konec blábolů, mohla jsem něco těm pokakakánkům vyžehlit, už nemají v čem chodit.....
Poslední věc, asi jsem vám nepsala - 6.5. mě nadobro opustil můj nejdražší - a vůbec, ja sem nakopčím, pod datum, to, co jsem psala na facebook.
Ale mimochodem, nový mobil je pěkně b..ý, blbne, takže dnes mi zablokoval klávesnici, takže jsem nemohla volat, jen sem tam přijímat hovory a pak si sám spustit budíka, takže když asi potřetí vyhrával David mi ho vypnul úplně, takže už se mi asi ani nedovoláte..... snad na netu budu dostupná stále.
Nic jdu spát, opatrujte se!

8.6.2011
DOCELA NABITÝ DEN

Byli jsme v Šumperku, zubařka, děti byli naprosto zlatí seděli v autosedačkách jako andílci a ani nekvikly, když tam byli mminule brečeli, že mi paní doktorka ubližuje....a teď super. Pak jsme zaparkovali u Hydronovy, prošli město, koupili si zmrzku, já teda zmrzku, oni jen kornoutky, byli jsme na hřbitově zapálit svíčku - Davidova babička Anynka by měla 91 let, kvůli nákupu svíčky jsem musela vybrat z bankomatu, měla jsem u sebe jen 30 Kč, a 17 jsem dala za zmrzku s kornoutky (a to se ten pán tvorstva doma zlobil, že mu nepřepošlu celou mateřskou......a měl kolem toho řečí, myslím, že 5000 mu stačí, stejně ten zbytek utratím za věci pro domácnost - jen prostě nežebrám o korunu), beztak jsem pak udělala nákup za 500 potravin, takže stejně na účtu nemám zase žádnou rezervu....ale to je škoda mluvit. Ale co jsem chtěla napsat - asi od půl jedné do 4 jsme v Šumperku, naožím děti do auta a začíná pršet, tak tak jsem schovala kočárek a bouchla dveřma a průtrž mračen! Díky za to

7.6.2011
STÁLE NOVÝ ZAČÁTEK

Omlouvám se všem, že jsem tak zmizela, ale potřebovala jsem trošku odfiltrovat čitatele. Díky za přízeň všem. Nevím kolik toho napíšu, v noci na sobotu nemohla Anynka spát, vypila moc koktejlu, který mi udělala jejich prababička (Davidova babička 92 let), bylo v něm nepřevařené mlíčko. Pak měla 2 dny horečky a další noc v Brně spala špatně, a noc doma usnula až za křiku kolem jedenácté a o půlnoci byla zase vzhůru....., ráno se jí objevil další zub - tak už jich má taky sedm. Další noc pro změnu nespal Miki a plakal, asi taky zub, protože sliny mu tečou z pusinky až hrůza...... Tak jsem zvědavá, co mě čeká dnes, oba se krásně odpoledne vyspali, Anynka spala asi od půl třetí do půl šesté - a to jsem ji musela probudit, Miki jen do pěti, takže večer byli plní elánu, takže jsme si hráli s legem a usnuli až asi ve čtvrt na deset - nebo to už jsem byla dole.
Takže si dovedete představit, kolik jsem toho doma udělala, jsem unavená a ON nepomůže a nepomůže, i když slibuje a myslí si že jo....ale nemá smysl se s ním hádat, hlavně že jsem včera do půljedné musela s brečícím Mikinkem na klíně dodělávat tabulku na Mistrovství Evropy dorostu, protože on ji ráno potřeboval, samozřejmě ji nepotřeboval ještě ani teď (je 22:23), ale on je strašně bussy a škoda mluvit. Taky mi připomněl, že mám umýt popatlané dvířka v kuchyni, že mu chybí kapesníky a tak bych měla žehlit a teď mi dával další úkoly do tabulky - tak jsem mu řekla, ať si vybere buď kapesníky nebo tabulku, víc toho do půlnoci nestihnu a později spát vážně nemůžu - v neděli jsem totálně usínala za volantem, ještě že ti dva spali, jinak by se báli :o)
Jo a to mám ještě v troubě kuře a teď jsem dopřebírala jahody ze zahrádky na zmrazení a na marmeládu......
Nic, musím žehlit, opatrujte se!!!

6.5.2011
PARTE

Oznamuji všem drahým, příbuzným a známým, že mne dne 6.5.2011 v dopolední hodinách navždy opustil můj nejdražší MOBIL Soník Eržík, nebyl to jen telefon, byla to součást mého já a držela jsem se ho v nejedné těžké životní situaci, byl to on, který se mnou přežil 2 operace a zase on s kým jsem strávila noc po porodu, těšíce se na děti a byl to zase on, kým jsem je poprvé vyfotila!!!! Bohužel tato značnka nemá lepší mobil..... nebude lehký život bez něj. Proč vám to píšu??? Odešel, zablikal naposled a konec. Spolu s ním umřely i kontakty na vás, takže se nedivte, že nevolám a nepíšu......většinou na každého má nějaký kamarád číslo, existuje oddílový adresář a na pár nejbližších mám číslo v hlavě........ale asi bude chvilku trvat, než si zas seznam vytvořím, takže se mi prosím pod sms chvilku podepisujte. Případně mi někdy napište sms. Díky vám všem.