31.5.2010
ZASE V NEMOCNICI
Tak jsem zpět na pokoji č.8, vedle mne mladá holčina v 9.týdnu, které brali v sobotu slepák, pak další, co se chystá na operaci a u dveří stará paní z mminulého týdne, co sse chystá domů. Nakonec bábinku propustili a odpoledne k nám přistěhovali paní, která je zimomřivá a pořád chodí zavírat okno!

30.5.2010
SAMA DOMA
Musím si už říct v nemocnnici o tu ambulantní péči, protože za víkend toho člověk moc nestihne, pere, žehlí, něco navaří.... ale uklidit, umýt okna, to jsem nezvládla a bylo by to tak potřeba. Jde mi to všechno nějak pomalu! Ale zas na druhou stranu,je v nemocnici klid na učení....

29.5.2010
POKUS O POŘÁDÁNÍ ŽB
Původně jsem na tyto závody jet ani nechtěla, chtěla jsem jet na Slovensko, ale přece jen si vybírám místa, kde je v blízkosti kvalitní porodnice, tak Zlín, Brno nebyl problém, ale na Slovensku bych rodit nechtěla, co pak doma s malými Slováky!:o)
A tak jsem se vydala na Béčka, když jsem viděla, kdo to pořádá, opravdu nic jsem od těchtto závodů nečekala, snad jen kvalitní tratě, jejichž zárukou byl stavitel Peťa Hynek - a taky se malým našim oddílovým dětem vedlo! Ale postupně!
Při vjezdu na parkoviště na nás mával Jeřábek, chlap kterej na závodech kouří je mi už nesympatickej sám o sobě, natož když chtěl 20 Kč za parkovné na oba dny, tak jse mu řekla, že v tom případě, když jedu jen dnes, že mu dám 10 Kč, to se mu nelíbilo a nutil mi jejich lísteček. Lísteček jsem si od něho vzala a vzápětí se ho zeptala, že když toho není pokladní doklad vypíšou mi na prezentaci doklad? Mávl rukou a ať teda neplatím! No, mohl mítt aspoň desetikorunu! :o)
Pak jsem šla na prezentaci, chaos největší, fronta na dohlášky, nikdo nevěděl, jestli se mají prvně platit nebo hlásit, jak poznají jestli mají místo v kategorii, snad ani neřešili, lidi předbíhali, vytahovali si sami obálky z krabice, paní na prezenttaci rychle sčítaly částky za sobotu a neděli... pochopila jsem, že s dohláškou přijdu později nebo jim tam něco škaredého řeknu! Šla jsem dětem rozdat čipy a zjistit, kdo ještě nemá, abych mohla půjčit. Teď už jsem neudržela jazyk za zuby! Všude v oblasti půjčujeme čip za 10 Kč, ale chudák pan Brko, je asi taková sociálka, že vybírá 20Kč, samozřejmě, že jsem to taky okomentovala!!! Ale když jsem chtěla dohlásit Jirku, který původně na závody neměl jet, protože měl být se školou pryč, byl to problém, vysvěttlili mi, že jdu pozdě, řekla jsem jim, že za 1) když jsem tam byla včas, měli tam chaos a za 2) jestli nechcou prachy za dohlášku, tak že on poběží mimo soutěž dvanáctky za chlapce, který tu není a tže jsem si myslela, že kouknout do pc a podívat se jestli je volnej vakant byy neměl být problém, ale chápu, jestli je to na ně moc složittý - tak ať dojdu za 20minut. Teď je pozdě, ale za 20 minut bude včas - jo komedie!!!
Ceny - vždy, když jsem chystala ceny bylo mi až trapně, že jsme zase dávali knížku, nebo jen něco a čokoládu, když jsem teď na VČP balila H14 kvalitní lyžařské podkolenky, čokoládu a blbost, měla jsem výčitky, že je to málo, ale pan Zdráhal mne dostal. Asi mu OB cestovka nevynáší, pobavilo mne, když v D10C první Šárka dostala cyklistické ponožky a nic a to mohla být ráda, další dvě děvčata dostala balíček těstovin, to ty devítileté holčičky nadchne!!! Ale když jsem viděla, že 12 a 14 céčka nedostaly vůbec nic, tak vlastně každá těstovinka dobrá! Jen mi to přišlo smutné, žebříček C a odměna žádná! Ale pozor, v prezentační obálce byli dvě propisky, jedna s nápisem Haná Orienteering a druhá Brko Cup - kdyby je raději dali dětem!!!! A celá obálka byla vycpaná, jakožto i stěrače aut na parkovišti, kvalitními barevnými letáky....... tak tady se rozhodně nešetřilo, není nad reklamu!!! A myslíte si, že v Béčkách aspoň ceny byly? Co dostaly 12 a 14, kde se vyhlašovaly všechny 3 místa vážně nevím, ale Peťa Horvát za 1.místo v H16B taky dostlal jen cyklistické ponožky!!!! Co dodat k tomu, jen doufám, že si drobností všímali i ostatní a hlavně ti, co do toho mají co mluvit a doufám, že si rozmyslí, komu Béčka přidělí!!!

28.5.2010
VOLBY 2010
Jestli se rozhodujete koho volit mezi CSSD a Komunisty - VHOĎTE DO OBÁLKY OBA HLASY!!!
Taky se najím, obleču a půjdu do muzea volit, ale já se nerozhoduju! :o) Pro ty, kdo to nepochopili - tak su zase doma a zítra hurá na závody!
Doplnění dneška:
1) propustka - vzpomínáte, jak jsem psala, že mne přijímala zástupkyně primáře (když mne sem můj doktor poslal)? Tak zrovna ke vší smůle byla dnes na vizitě ona a že než mne pustí na propustku, že půjdu na ultrazvuk. Najednu stranu mne to potěšilo, protože tady mají i monitor na který vidí pacientka a tak jsem se těšila, že zase uvidím chobotničky. Paní doktorka byla velice milá (ona asi ve skutečnosti je fajn, všichni si ji chválí...) a povídala, jak se to všechno krásně vyvíjí, jak i ten čípek je dobrej..... a tak jsem se jí zeptala, jak je možné, že říká, že je to lepší jak před měsícem, kdy mi tvrtdila, jak je to hrozné a te mi hrozí předčasný porod.... a nebylo jí blbé mi přiznat do očí, že mne prostě jen chtěla postrašit, abych zůstala v nemocnici!!!! Tak této paní už nevěřím ani slovo! Chápete to, ona vás vyplaší a pak to ještě přizná!!!! No, nicc, domů mne pustila, protože vše je v pořádku a já si oddychla a byla jsem ráda, protože jsem zvládla držet jazyk za zuby a něřekla nic hnusnýho, jako že jsem málem porodila z těch jejích řečí.....
2) volby - tak jsme jeli volit hned na druhou hodinu, před muzeem jsme měli sraz se Staroušem. Nebyli jsme jediní, kteří šli takto brzy, před muzeem postávali už davy důchodců, ti však nespěchali jako kluci, aby mohli odjet na Slovensko pořádat MSR, ti spěchli - jak řekl Starouš - aby náhodou neumřeli dřív než odvolí!!! Když konečně otevřeli místnost důchodci se nahrnuli dovnitř a začali se rozkoukávat, než pochopili, že si musí najítt cedulku s náztvem ulice zmateně tam postávali. Chtěla jsem situace využít a už jsem si to mítřila rovnou k naší Revoluční, kdy mne odstrčil jeden děda, ať nepředbíhám! Jeho paní mi vysvětlila, že děda spěchá, protože pak musí do plavání:o)!!! Tak jsem hodila lístek strany pana feudála do obálky a tu do urny a byla jsem ráda, že to mám za sebou! Jedny z mála voleb, kdy jsem neseděla v komisi, ale první volby, kdy byli chobotnničky s námi!

27.5.2010
BOJ O POTRAVU
Tak vám napíšu další novinky. V úterý večer hned pottom, co jsem došla z jídelny, jak jsem psala, že jsem odesílala maily, za náma přišel primář. Bylo asi půl jedenácté, tvářil se strašně mile a Jitka (to je ta paní, co byla na pokoji se mnou) se ho hned zeptala, jestli se budeme stěhovat, on to potvrdil, moc se omlouval, že takto pozdě, ale že má na sále dvě matky, co porodily a nemá je kam uložit.... dokonce mi řekl, že ví, že tu mám auto, ttak jestli chci jet spát domů, že klidně můžu.....snažil se, abychom se nezlobily a my se nezlobily..... Sestřičky nám pomohly se stěhování, jely jsme nuzovým schodištěm o patro níž na gynekologii do pokoje číslo 8. A Jitka to vystihla přesně, jak kdyby jsme šly z pětihvězdičkového hotelu do jednohvězdičkového....
Daly nás na pokoj, kde byly dvě mrtvoly, jedné bylo tak padesát, druhé stopadesát, aspoň tak se nám ze začátku jevily.....druhý den jsme zjistily, že jsou docela v pohodě, ta starší (opravdu tak kolem 70 let)je docela fajn akční paní po nějaké náročnwjší operaci, ta druhá, tipovali jsme ji kolem padesátky, ale bude asi mladší, když má dcery 19 a 17, ale bavila se s primářem, že by chtěla ještě otěhotnět a primář ji vysvětloval, že z ttoho důvodu, jí myom v děloze nechali, aby mohla otěhotnět co nejdřív, že kdyby jí ho řezali, tak by měla zašitou dělohu a byl by tto problém.....
Ale dnes druhý den ráno po přestěhování jsem se pohádala s paní sanitářkou, protože mi vytkla, že mám dát kabelu do poličky, že nesmí být na zemi, aby mohli vyttírat zem, vysvětlila jsem ji, že kabela je větší než polička a že ji tam nedám, ale ona tvrdila, že musím, ať to nám do spodní poličky na zem.Snatžila jsem se jí vysvětlit, že bude sahat do půlky chodbičky, všichni přes ni budou zakopávat a stejně se pod ní nevytře......ale logika sanitářce chyběla. Naštěstí jsem si včas uvědomila, že debilobi logickou věc nevysvětlíte..... No druhý konflikt měla dnes ráno Jitka, protože každé ráno chodí sanitářka a ptá se, jesttli nepotřebujeme něco čistého, košili, povlečení..... a Jitka si dovolila řícct, že se hodně spotila, jestli by jí nepřevlekly postel - tak kolem ttoho měly řečí...... a dokonce je Jitka poprosila, jestli by jí ttam nemuseli dávat igelit - nahoře nebyl problém - ale tady ji sanitářka vysvětlila, že tteda igelit mít musí!!!!
Jak nahoře jsou všechny sestřičky super, dá se s nima bavit......takové domácí prostředí, tak tady je to jak v kriminále, snad tu berou ty nejprotivnější sestry!!!
Ale teď se podržte, hned ráno nás jedna hodná paní sanitářka (co dělá i nahoře - ale tady dole je vyjímka) upozornila, že musíme na jídlo chodit brzo, jinak nám ho důchodkyně sní.... My tottiž dosttáváme dietu - kojící a těhotné matky - každé ráno máme kravíka (mlíčko v krabičce), potom většinou banán..... a ty bábiny nám to závidí a berou..... koho by napadlo, že se v nemocnici budeme muset prát o kus žvance :o) No, komedie!!!
A jestli mne zítra nepustí na propustku, tak půjdu na reverz, jsou tu i někteří doktoři jiní, navíc nahoře nás aspoň každý den posílali na poslech srdíčka, tady nikdo nic..... Doufám, že primář přijde zítra na vizitu, protttože ten je rozumnej a pustí mne! Nebojte, napíšu vám! Tak dobrou!

25.5.2010
DOPOLEDNE SIGNÁL JE
Dopoledne jsem kupodivu signál, sice slabý a vypadávací chytila, včera večer jsem byla psát maily v kuchyni nebo na chodbě, tam je to výrazně lepší, ale dnes dopoledne to šlo, chatoovala jsem s bratry o úpravě pravidel pro bodování, ale asi budeme zítra pokračovat, protože tatínkovibylo líto, když byl dnes na školení v Plzni, že s námi nemohl chatovat. Číst nějak nezvládám, na pletení mi došla vlna a zase jsem sledovala na pc nějaký ten seriálek, tentokrát to bylo Velké sedlo, snad to zítra dodívám. Mladá maminka šla už na sál roditt, tk uvidíme, kdy nám jí dovezou zpět s mimčem a já utž pomalu končím, protože sedím v kuchyňce asi hodinu a už mi dochází baterka, tak dobrou noc všichni!

24.5.2010
BEZ SIGNÁLU
Tak přijdu do nemocnice a představte si, že mě přestěhovali!!! Utž nejsu na pokoji číslo 4, ale na pokoji číslo 5, naštěstí taky u okna, není se mnou na pokoji žádná s paní, co byli minulý týden, dali tam paní, co byla taky na propustce, paní Jitku. Je fajn a dobře se s ní povídá o všem možným, o cestování, o práci, o známých, prostě o všem. Televizi moc nepouštíme, jen na zprtávy, taky má bílej notebook, ale lepší a větší..... Už ráno jsem na chodbě potkala primáře a "vyčetla" mu, že mi nedržel místo a kdoví, jestli na novém pokoji chytnu wifi z dětského oddělení. A tak na vitzitě, místo, aby se zeptal, jak se mám hned spustil, jestli mám signál. A já, že je to špatný, tak on se omluvil a že až se uvolní místo blíž k signálu, že mne přestěhuje...... Docela se mi tu líbí, je s ním legrace :o). Odpoledne nám přidali na pokoj takovou mladou mamču,která se chystala rodit......ale nějak to nešlo, jen slučela co jí bolí.....

22.-23.5.2010
DEN HOKEJE, SLUNÍČKA, ZÁVODŮ A BRNA
Ráno cesta autem do Brna, sprintt v Kohoutovicích, hokej v Rubínu, sraz po 20 letech ze základky, bylo fajn vidět zas po dlouhé době ty lidi....nejvíc mne potěšilo, Alča se kterou jsem seděle v první, čtvrté a osmé třídě má miminko s Peťou, se kterým jsem seděla ve třetí třídě, oba moc fajn lidi!!! Večer ještě posezení u rodičů, přespání a znovu na závody, tentokrát do Babic u Rosic, a pak rychle domů.......Prostě fajn víkend, nečekané hokejové zápasy, taky jsme v tabulce stále v čele a mám spálený nos!

21.5.2010
DOMŮ!!!
Tak mne zase bez problémů pustili domů, vše je ok, děti rostou a já mohu jet zítra do Brna.
Mimochodem dnes je právě tolik návštěvníků:
20.5.2010
DEN S MODROU OBLOHOU
Konečně se počasí umoudřilo a bylo opravdu jarně, modrá obloha, Sluníčko, že jsem neodolala a šla jsem ven na lavičku, když přišel Davča na návštěvu. A pak další milá zpráva, bylo to napínavé, bylo to o chlup, ale naši porazili na samostatné nájezdy Finsko, zase jsme jednou dobře vsadili (děti se z ttoho tak radovaly, že mi dělaly v bříšku kotrmelce)...., vedeme o 10 bodů nad druhým Metem a o 15 nad třetím Pájou a Májou, uvidíme, co zahrají večer...

19.5.2010
NOVÉ INFORMACE
Tak, to vám musím povedět, co se tu včera dělo: paní Petru pustili domů, paní Katku s malou Eliškou přesunuli na nadstandard. Pak mi sem přesunuli paní Pavlu, která čeká holčičku, ale je teprve v 26.týdnu a chce se malé ven, tak ji udržují. A odpoledne, to neuhádnete, koho mi přidali na pokoj odpoledne, ano, ukecanou paní Evu....
Ale ke dnešku, popovídala jsem si krásně asi půl až 3/4 hodiny s panem primářem, víceméně mi potvrdil to, co jsem tak nějak tušila. Pochopila jsem, že jsem tu hlavně z toho důvodu, že se můj pan doktor bojí, aby se něco nestalo, že prý problém zašité dělohy a dvojčat tak časttý nebývá a kdyby se náhodou něco stalo, nemůže nikdo říct, že on to podcenil......ale budiž, asi lepší mne tu zavřít, když mi nic není, netž něco podcenit. Taky mi pan primář slíbil, že by nebyl problém, být doma a chodit na kontroly do nemocnice, tak jsme se dohodli, že to tu ještě 14 dní vydržím a pak bychom to tak udělali.... Hodně mne to uklidnilo, pochopila jsem, že situace není vážná, ano mohla by být, kdyby jizva praskla, ale pan primář mne uklidnil, že to zažil naposledy před 7 lety.....no nebudu to popisovat do detailů, ale jsem klidnější.
A ještě abych nezapomněla, včera po neúspěšném začátku jsme se vyhoupli na čelo naší bodovací tabulky: tady.

17.5.2010
ZASE V NEMOCNICI
Tak jsem zase tady. Stále nechápu smysl mého pobytu tady, ale co, asi je zbytečné to řešit. Další zpráva - ukecanou paní pustili včera domů, ale máme tu jinou, má malé miminko, které se narodilo krátce před půlnocí, je to malá Eliška. Velkou nevýhodu to má, protože paní má mít mimčo v teple, ttakže se nevětrá a místo toho topí na 5, asi z ttoho umřu!!!

15.-16.5.2010
AKČNÍ VÍKEND
Sobotní den s rodinnou, na dlouhou dobu asi poslední spaní v tělocvičně (vcelku v poho, jen ten záchod byl šíleně daleko a kdytž na něj jdete 3x za noc. Neděle - hnusné počasí!!! Pořadatelé měli původně naplánované parkování na louce, ale při dešti situaci přehodnotili a parkovalo se všude, proto když jsme jako poslední oddílové auto zamířili ke shromatždišti, zastavili nás asi 2 nebo 3 kilometry před shromaždištěm a že máme zaparkovat tady, že dál už není místo..... no, poprvé jsem zneužila svého bříška a oznámila pořadatelům, že to tedy ne, že potřebuju jet dál, že bych tam nedošla.... s nechuttí mne pustili, že stejně tam nezaparkuji!!! V tu chvíli jsem se rozhodla, že parkuju co nejblíž shromaždiště a taky se mi to povedlo!!! No a pak nezbývalo než počkat až doběhnout první tři, naskládat je do auta a hurá domů, cesta byla v poklidu, hnusně, ale málo aut. Kolem druhé už jsem byla doma.

14.5.2010
DEN NEKLIDU :O)
Tak první malá vizita v pohodě, ale na velké vizitě ve mne zatrnulo, protože přišla místo primáře (a to jsem si schválně vypla pc, aby zase nekomentoval, že jsem pořád na pc) zástupkyně primáře, ta co mne přijímala. Bála jsem se, že mi propustku zakáže. Pak jsem šla na ultrazvuk, zjistila jsem, že synek se má čile k světu a hmotností nám předběhl dcerku, která se od počátku jevila jako větší a silnější. Prý má kolem 1400g, jj, už to budou 3 fernety :o). Pak mi taky řekli, že víceméně mám dělohu roztaženou jako normální žena v době porodu, protože děti dohromady jsou zhruba tak velký jako tříkilové mimino, a to mám ještě 2x tolik plodové vody.... Ale je dobré, že děloha je taky v pohodě, v místě jizvy tenká není, dole je trochu tenčí (ale pořád v rámci normálu), protože se děti tlačí dolů. Paní doktorka mi ještě děti ukázala na monittoru, protože jsem je chtěla vidět a jsou krásné, obě malé chobotničky (říkám jim teď chobotničky, protože když kopou,tak jsou schopni zaráz kopat asi na 10 místech!!!).
No, nakonec mne pustili, ujížděla jsem, jak nejrychleji to šlo.....hurá domů, hurá do vany, hurá do auta, za volant a hurá do Zlína na MČR ve sprintu, přenášela to i televize a Magnus byl vidět, Mára Minář je mistr republiky v H16, to měl náčelník radost!!!! A večer jsme skončili na rodinné oslavě na Velehradě, pěkný večer.

13.5.2010
DEN KLIDU
Celý den, vlastně už druhý se cítím asi nejlíp, jak kdy dřív, asi tak nějak si uvědomuju, že jsem na tom dobře, že je opravdu všechno ok, doma klid....prostě pohoda. O to víc dováděly děti, ale je to fajn, cítit, jak skotačí..... A doufám, že mne snad zase pustí zítra domů, moc se těším!!!
Mimochodem, dnes mi došla sms od Hynka Plha, narodil se mu dnes v 15:20 syn Mikuláš, měl 50 cm a nějakou chybou mi napsla, že 200g :o) Tak doufám, že zapomněl 3 před tím:o)!!! Všechno nejlepší!

12.5.2010
DEN VELKÉHO STĚHOVÁNÍ
včera večer piřvezli paní Kačku, tak na porodním sále byla od sobottního rána do úterý večer, zase jí to rozehnali, teď zas leží v pokoji. Na porodním sále se skamarádila s paní vedle z pokoje, která taky leží a dávají jí kapačky..... (čeká dvojčátka, ale holčička je asi o 700g menší a o 10 dní mladší), a tak se domluvily, že by chtěly spolu na pokoj. A protože ve velkém propoustěli, tak jim to vyšlo, no a já jsem využila příležitpstti a nechala se přesunout od dveří k oknu. Abych měla vác vzduchu a víc světla..... jen jsem se pak lekla, jestli chytnu wifi, ale jo :o)

11.5.2010
A ZASE V PORODNICI
Tak vás zdravím zase ze "své" postele na pokoji č. 4, během víkendu mi převlekli peřiny, takže ležím v novém, i když není to jako doma... A čekalo mne spoustu změn, paní, co ležela vedle mne a šíleně kašlala byla v neděli naštěstí už doma, ještě že tak, jinak bych jí něco řekla!!! Místo ní tu je od neděle paní Eva, které synáček chtěl během víkendu na svět v 33.týdnu, takže jí dávají kapačky a včera jí dokonce podložili postel špalky, aby měla nohy výš. Je fajn a dobře se s ní povídá, no možná povídá až moc, ale aspoň s ní není nuda, jen zase nic nepřečtu...., je jí 26 a čeká už druhé mimi resp. asi třetí, má docela zajímavý život, je v rozvodovém řízení, protože manžel jí v 10 měsících znásilnil prvního syna. Drsné, co? Paní Kačka, co tu byla se mnou minulý týden, tu není, teda je, ale od včera jsem ji neviděla, je prý od nedělního odpoledne na porodním sále a dělají všechno možné, aby v ní malou Terezku ještě chvilku udrželi, ta je v 31.týdnu (chápete, už asi 40 hodin na sále). Tak jsem ráda, že tu jsem a vlastně mi nic není, i když se bojím, že jak tu mají všichni problémy, ještě něco chytnu :o), člověk se pořád pozoruje, když je doma, nemá na to čas a myšlenky a cítí se líp - ale vysvětlujte to doktorům....no, primář by to snad pochopil:o) Tak se mějte pěkně a užívejte kvetoucího jara!

8.5.2010
ZASE JEDNOU POŘÁDÁNÍ
Tak jsme zase jednou pořádali, no nezačalo to dobře, hned první kdo k prezentaci došel byla jistá DŠ z UOL a velice si stěžovala, že nemám drobné, snažila jsem se jí omluvitt, že mne včera propustili z nemocnice a že jsem to vážně nezvládla, navíc v pokladně jsem doma neměla žádnou hotovost, takže stejně nebylo, co rozměňovat.....ale to už jsem ani neříkala, a ona, že je jí jedno, tže jsem se vrátila z nemocnice, že to jí nemusí zajímat, že chce platit...... a že ona, když pořádá závody tak týden předem celá rodina chodí po obchodech a proměňuje.....nakonec jsem drobné zpět měla, protože ještě měla dvě dohlášky....a tak se vše zvládlo. Moc mne pak potěšilo, když za mnou došel Palbox a řekl, no nechtěl jsem to před DŠ říkat, ale ono stačí zajít 1x do banky a rozměnit tam místo toho aby rodina celý týden rozměňovala..... :o)
Pak jsem chystala ceny a hurá na odpolení závod, tam naštěstí byla chvilka klidu, tak jsem si donesla sedačku před budovu a krásně se slunila, a bylo mi líp, jak každý den v nemocnici :o) Domů jsem řídila náš autobus, asi ho vážně začnu mít ráda....., sice člověk v něm nesedí jako v křesle, ale jezdí taky rychle :o)

7.5.2010
KRÁSNÝ DEN A NENÍ TO SEN :o)
Ráno vyšetření, fuj to jsem se bála, že něco nebude ok a nepustí mne domů, ale vše v pořádku, děti už váží každej asi 1200g, to je pro kamarády typu "Starouš", jako 2 fernety a 2 milky :o)! Tak nás pustili domů, sedla jsem do auta, které jsem každý den z okna u sprch, pozorovala, jestli mi neujelo a jeli jsme domů. A pak jsme šli k paní kadeřnici, s těma dlouhýma vlasama už to v nemocnici nešlo.....no a teď domalovávám tratě, tisknu popisy a čekám, až Starouš donese mapníky, abych mohla balit..... ale su ráda, že su doma!!!!

4.5.2010
RYCHLE TO UTÍKÁ
Rychle to utíká, je to v pohodě, internet, televize, milá paní na pokoji, dnes sem dokonce přeložili další paní, ta chuděra musí ležet s nohama nahoru a to má ještě podloženou podtel takovými velkými špalky, závidí nám, jak tu běháme a že nám nic není :o). Jinak víc zátžitků psát nebudu, večer jsem měla trochu špatnou náladu, zamrzí, kdytž vám někdo něco slíbí, nedodrtží, neomluví se, chápu, že za to nemohl, ale pěkné slovo člověka nezabije :o). Je smutné, se když někdo udělá něco špatně, nebo neudělá - to nemáme daleko mu něco škaredého říct, ale zapomínáme děkovat, těm, co udělají něco dobrého......to je často samozřejmost! Nevadí mi, když za mnou nikdo nedojde na návštěvu, zvlášť ne, když ani nikoho nečekám, jsem moc ráda, a děkuji vám všem, kdo se mnou máte chvilku chatovat, chalupovat a nebo mailovat :o) a nebo třeba zavolat! Díky, potěší to!!!!

3.5.2010
ZASE V PORODNICI
No, moc jsem se nevyspala, byla jsem nervozní, protože jsem věděla, že D se vrátí někdy kolem šesté, přijel dřív, kolem 3/4 na 6 přišel do ložnice, jen jsme se pozdrvaili a usnul, asi ve 3/4 na 7 jsem vstávala, abych ho nevzbudila, vezmu věci a jdu se oblíct do obýváku a teď šok, štěstí, že jsem z toho šoku neporodila :o) jak jsem se lekla, když jsem uviděla Navru na gauči, Né, že by mě to vadilo, to rozhodně ne, jen jsem na to mohla být připravená, ale měla bych být na různé šoky utž zvyklá.... Dojela jsem do nemocnice a vše ok, moje postel....., jenže během dopoledne mne přestěhovali na pokoj číslo 4, má to jednu výhodu, chytnu tu wifi z dětského oddělení :o). Ale utž se těším na pátek, mám zase slíbeno jít domů.

1.-2.5.2010
SUPERVÍKEND
V sobotu mne dojeli navštívit rodiče a 2 "malí" bratři, bylo to fajn, na oběd jsme si objednali pizzu a hráli deskovky. V neděli jsem zas byla pozvaná na výborný oběd k Davidovým rodičům, tak vážně příjemný víkend. Jen krátký!!!

30.4.2010
DOMA
Tak mne pustili na víkend domů, nakoupila jsem si plno dobrých věcí jako makrelu a jogurty a hrozny a těším se na víkend doma. Člověk si pak uvědomí jak miluje svoji postel, vůni svého povlečení, vanu, záchod, křeslo, počítač...... Prostě jsem ráda, že jsem tu, zítra stáhnu snad fotky z mobilu a doplním. Tak krásný víkend!

28.4.2010
KRÁSNÝ DEN
Tak hezky to začalo, sluníčko svítilo do oken a jjá nsi šla umýt hlavu, vždy, když si umeju hlavu, tak je mi fajn. Na vizitě mi pan primář slíbil, že mne na víkend pošle domů, ať se tam podívám. Už v pondělí mi řekl, že nevidí rozdíl mezi tím, jestli jsem tady nebo doma, ale že můj pan doktor si přeje, abych byla tady. Ale pokud mne bude pouštět na víkendy - tak je to přece krásné, né? A pak po obědě jsem se zeptala a bylo mi dovoleno, abych šla do kantýny, tak jsem si koupila ledňáček Míšu a mattoni jahodovou bez bublinek a sedla si na lavičku před nemocnici a užívala si jara, dýchala čerstvý vzduch a dívala se na krásně žluté pampelišky. A odpoledne mne čekal ještě jeden milej telefonát, ale on by nebyl tak hezkej, kdybych ho vyslovila :o)
Taky jsem si vzpomněla, že včera to bylo 5 let, co mne D požádal o ruku :o)

24.-25.4.2010
VLASTNĚ KLIDNÝ VÍKEND
Co mi chybí, mám tu televizi, internet, můžu si číst, mám tu sebou pletení, takže vlastně comfort. Jsem zpátky na "své devítce". Nic se mnou nedělají, dokonce v sobotu mám pocit, že na mne zapomněli s vizitou :o) Chodili o půl osmé, hnali nás od snídaně na pokoje a až když jsem se asi v jedenáctt rozhodla, že si půjdu umýt hlavu, že už to nemá smysl čekat, tak najednou pan doktor přišel - ale vlastně nic.....



23.4.2010
DEN HÁDEK, DISKUZÍ A PLÁČE...
vytvořila jsem si asi 12 bodový seznam, co mám všechno dnes vyřídit, začala jsem telefonem k panu gynekologovi, jestli se můžu zastavit, pak jsem šla do školy, zrušit neschopenku a požádat dovolenou, vše klaplo, trochu jsem se pohádala, když mi dával podepsat nový platový výměr, snažila jsem se mu vysvětlit, že pokud jsem práce neschopná, tak mi přece nemůže sahat na platový výměr....nemyslím si, že mne pochopil, ale nakonec mávl rukou, že ať to tedy nepodepisuju.....přece jen rozumný člověk :o)
Jela jsem se uklidnit nákupem do Billy a pak k panu gynekologovi, aby mi zrušil neschopenku. Už od stolu se začal zlobit, jakto, že mne pustili z nemocnice..... a že jemu se to nelíbí a hned tam volal nějaké paní doktorce, která zastupuje primáře a ať tam jdu hned, ať nechodím domů! Řekla jsem mu, že domů půjdu,že tam přece nepůjdu pěšky přes celé město, že si vezmu auto a zajedu tam.
Samozřejmě jsem šla ješttě na poštu, měla jsem tam nějaký balíček, který Davidovi nedají (samozřejmě v baráku to nechávají normálně u kde koho, to je v pohodě...) Poptala jsem se na Magnus balík, už 3 dny jsem s netrpělivostí očekávala zbytek dresů, samozřejmě balík tam byl, ale aby se nám někdo obtěžoval dát doručenku to nehrozí, samozřejmě paní tam našla ještě jeden balíček pro mne, na který jsem taky nedostala oznámení, naštěstí paní se velice omlouvala, tak tady jsem se hádat nemusela.....
Tak jsem přišla domů, nechala balíčky v obýváku, sedla do autta a jela. V nemocnici jsem asi hodinu a pů čekala, než mne pozvou do ordinace, zjisttila jsem, že jsem nezvládla obědvat (už bylo dávno po poledni), ale naštěsti jsem měla tolik rozumu vzít si aspoň vodu sebou. Pak mne další asi půlhodinu natáčeli na nějaký monitor, pak přišla paní doktorka a že si mne ttu nechají, že mi hrozí předčasný porod a že mám počítat tak na šest až osm týdnů......v tu chvíli jsem se neudržela a rozbrečela se, nechápa jsem jsem proč tak najednou, když mi vlasttně nic není. Navrhla jsem, že si teda půjdu lehnout do Brna, že tam mám rodiče a sourozence a mantžel teď stejně nebude doma a paní doktorka začala, že by to neriskovala, ale že je to samozřejmě moje věc, ale že bych cestou mohla porodit....... Řekla jsem jí, tže mi přijde divné, že hodina a půl v autě do Brna by mi mohla uškodit a stres z toho, že jsem nevěděla, co mi je a že mne nechali hodinu a půl bez oběda sedět v čekárně je v pohodě a ttam mi nic nejhrozilo??? Nenašla odpověď....... Tak jsem se zeptala, jestli se mohu jet domů zbalit, řekla, že jo, že mi dá propusttku na 2 hodiny..... No, kdyby tto bylo tak vážný, tak by asi nedala....., ale v tu chvíli jsem rozhodně rozumně neuvažovala, jen jsem brečela a brečela.
Představte si, že máte 2 hodiny a teď se rychle zbalte, navíc jste vyděšeni, jak je váš stav vážný, bála jsem se pohnout, aby se něco nestalo....stále jsem brečela, břicho se mi svíralo z pláče ne z nějakých stahů..... Bylo mi líto, že nemůžu na týden do Brna, že nebudu u našeho stěhování, že nemám uklizeno na stole a že není umyté nádobí........ Ještě, že mám takového rozumného chlapa, který mi se vším pomohl.
Večer už se mnou nikdo nic nedělal jen mne ubytovali na krásném nadstandartu a že mne zítra zase přestěhují na devítku, jak jsem byla. Celá jsem se třásla, ale uklidňovalo mne to, že kdyby to bylo vážné, tak by se tu asi někdo z doktorů zastavil. Děti si vesele skotačili v bříšku, tak je vše asi v pohodě.


22.4.2010
ZÁVĚR KURZU PRO DVOJČATA
Tak jsme jeli do Brna, Davča tam měl pracovní meeting, pak mi půjčil "autobus" a já si dojela do Žabin a za babičkou a pak zase pro něj. On ten auttobus nakonec není vůbec špatné auto, asi bych si i zvykla, chtělo by se to sice naučit tty všechny vychytávky, jako zahřívání sedadel, poustění cd, navigace.....ale jo, příště se mu nebudu bránit a parkování je s ním hračka. Teda jako stále bych ho za carismu nevyměnila, ale utž si k němu začínám budovat citové pouto :o)
Odpoledne jsme šli na poslední lekci kurzu o dvojčatech, učili jsme se manipulovat s miminem, bylo to fajn. Z původně 5, co jsme tam chodili, už jsme se sešli jen troji, ti co měli termín před náma už tam nebyli, jedni porodili už v 29.ttýdnu a druzí sice ještě neporodili, ale byli v porodnici taky, byla tam jen pani, co čeká 2 holčičky asi týden po nás a druhá, co čekají trojčátka asi 14 po nás.

21.4.2010
NEMOCNICE - DEN DOBRÝCH ZPRÁV
Malá vizita, nic nového, netrpělivě jsem čekala na velkou vizitu, přišel pan primář, zkonstatoval, že jsme měli po mé loňské opertaci s miminkem počkat aspoň 3/4 roku, no mě říkal můj pan gynekolog půl roku, vyšlo to na 4 měsíce - a to jsem si říkala, že je skoro půlroku.... (nepočítala jsem, že se to povede hned....). Ale děti jsou zdravé, hezky kopou.....tak díky za ně! pak mne vzal pan primář na kontrolu té zašité dělohy, zjisttil, že je vše opravdu v nejlepším pořádku a že můžu jít domů. Snědla jsem výborný oběd - řízek a šťouchané brambory, zaplatila 120 Kč za pobyt a už na mne čekal Davča a jela jsem spokojeně domů. Na chodbě jsem ještě potkala paní z mého pokoje, akorát jí volali, že chlapeček je po operaci a v pořádku, tak tto mne potěšilo, samé dobré zprávy!
Tak jsem doma, jím své jídlo, udělala jsem játra na cibulce a krokety, převlekla jsem voňavé peřiny a udělali jsme si fajn večer. Je krásné býtt doma.


20.4.2010
NEMOCNICE - DEN DRUHÝ
Nic se neděje, ráno mi tu dali na pokoj paní, chvilu tu poležela a pak odešla na sál rodit, pak mi sem dali jinou paní. V noci asi o půl jedné se jí narodil chlapeček, ve tři jim zmodral, tak volali do Olomouce, z Olomouce vyjel doktor se speciální sanitkou a o půl šesté chlapečka odvezli do Olomouce, tam ho nějak vyšetřili, zrengenovali a tak a zjistili, že má chlapeček díru v bránici a že mu střeva tlačí na plíce a on pak nemůže dýchat a že toto operují jen v Praze, tak ho naložili do vrtůlníku a převáželi do Prahy (ten let vrtůlníkem jim prý trval asi hodinu a půl), takže má teď chlapečka v Praze..... Byla taková smutná a jiné maminky s miminky ji stresovali, tak ji dali ke me, me se pttali, jestli mi to nevadí a jestli to nebude stresovat mne. Já jsem řekla, že mi to nevadí, stejně ttu jsem na chvilku.......
Proč by mě to mělo stresovat, to se někdy stává, ještě že na to přišli a všimli sitoho, tže se jim chlapeček neudusil...... Tak snad jí to dobře dopadne.
Jinak dnes dopoledne jsem dočetla Lišino story z Minsku a u toho jsem si vesele zavzpomínala na záchody v Kyjevě a jídlo v Kyjevě a vůbec hodně věcí mi přišlo dost podobných.
Oběd by dnes Davčovi opravdu chutnal, masový vývar a koprovka, teda bez masa, ale s vajičkem, ale byla dobrá.
Po obědě jsem na chvilku usnula a pak si zase četla....Pak došel Davča a dovezl mi vodu a pomeranč, tak mi zas udělal radost.
A pak jsem sedla zase k počítači a začala psát své nemocniční story.
Jako, jestli se ptáte, co se mnou tady dnes dělali, tak nic! Jen mě nechali vyčůrat zas do skleničky a to bylo včechno. Jo ještě jsem vám nenapsala, co bylo ráno na vizitě: paní doktorka říkala, že nevidí důvod, proč bych tu měla být, jediné, co jim z testů vyšlo, že mám nedostatek železa a tak mě ho lejou do čaje, ale to prý není důvod, abych tu zůstávala, ale že musí rozhodnout pan primář na velké vizitě, tak vám napíšu.


19.4.2010
SNÍH UŽ NELEŽÍ, LEŽÍM JÁ A KOLEM JE BÍLO!!!
Nelekejte se! Ano, jsem sice v nemocnici či přesněji v porodnici, ale děti jsou v pořádku v bříšku a já si tu vlastně pěkně odpočívám..... Ale tak postupně, pan doktor se o mě - o nás - bojí, po té loňské operaci a tak nás poslal na kontrolní vyšetření.
Původně nás sem chtěl poslat už ve čtvrtek, ale já jsem mu vysvětlila, že jesttli jde opravdu jen o kontrolní vyšetření, že to do pondělí může počkat, že potřebuju v pátek odevzadat svou závěrečnou práci.... řekl, že se mu to teda nelíbí, ale že je to jedno, jestli čtvrtek nebo pondělí. Že jsem navíc chtěla jet v sobotu na sprint do Olomouce jsem mu už zatajila :o)
Tak jsem v pondělí dorazila do nemocnice, přesněji do porodnice, protože už jsou děti velké, hodinu jsem čekali než mne vzali na příjem, pak mě hodinu vyšetřovali. nejdřív poslouchali srdíčko přes monitor, poslechli je Aninku, protože Miki ležel přesně pod nějakou druhou gumou, co mi dali na břicho a tak ho nemohli najít, já jsem se snažila sestřičce vysvětlit, že je Miki nahoře, ale usoudila, že jsou miminka ještě na takové pokusy malá :o)
Pak přišel pan doktor, zkontroloval obě děti, potvrdil, že Aninka je Aninka a Miki je Miki, že se nemusím bát, řekl, že mají oba tabulkové míry na jedno miminko ve svém věku, tj. že mají kolem 740g, pro kamarády typu Starouš je to asi jako fernet a 2,5 milky :o)
Pak zkontroloval mne, jako jestli utž se dětem nechce ven, prohlásil, že čípek má 4,7 cm a že delší ještě neviděl - takže taky ok (pro ty málo znalé je to takový špunt, který drží děti v mámě :o)). Ještě jsem se dovolila zeptat, jak dlouho tu můj pobyt vidí a on že tak týden atž 14 dní, to jsem mu řekla, že si ze mne dělá srandu, že v pondělí jedu do Brna k rodičům, a že můj pan doktor říkal tak 3 dny, tak pak řekl, že možná 3 dny budou stačit, že uvidíme, jak dopadnou výsledky..... Pak chtěli vzorek moči a 3 zkumavky krve, to byla taky legrace, zas mám obě ruce rozpíchané - na jedné modřina a na druhé pro změnu škrábanec, protože jim pak jehla vypadla.....
Pak že mne ubytují dole na gynekologii, že v porodnici nemají místo, tak mne poslali dolů, pak zas za mnou sestřička došla, že bude změna, že mne přece jen ubytují v porodnici, že i na gynekologii mají plno, tak jsem sestřičce navrhla, že když je tu tak plno, že tu vlastně vůbec nemusím být a že klidně půjdu domů.....nějak se jí to nelíbilo :o) a ubytovala mne na pokoji č.9, kde byla paní se 4 denní holčičkou a čekala, až je propustí domů. Pak jsem byla na pokoji sama, což mi vyhovuje. Jsem sice ukecaná a komunikativní, ale po zkušenostech z loňska, jsem raději sama.
Musím teda říct, že ležet v porodnici a na gynekologii je velký rozdíl, tady je to luxus sám... nejen že je tto ttu hezčí, veselejší, ale nikomu třeba nevadí, tže mám věci u postele nebo na nočním stolku, žádné šůrování pokojů už v 5 ráno....prostě pohoda a navíc na pokoji TV.
Ještě, že jsem si skočila koupit minerálku a rohlík, protože jinak bych už umřela hlady, než jsem se dostala do postele bylo něco po desáté a já se rozhodla hned zkusitt rozchodit internet.
Hurá, povedlo se a tak jsem tu online.
Brzo byl oběd, musela jsem ho nazvat "Davidovy mlsy" špenátová polévka, rajčatový salát a nakonec masová směs s rýží, mě to chutnalo.

Odpoledne jsem si začala číst na webu Líšiny zápisky z Běloruska, kdyby jste měli zájem, jsou opravdu bezva www.lisunek.cz.
Zůstala jsem u toho jak přibitá asi 3 hodiny, pak přišel na návštěvu muž, donesl mi spoutu dobrůtek, že jsem asi ta nejšťastnější žena :o). Pak jsem využtila tv a pusttila si Kriminálku Las Vegas, po ní jsem se šla osprchovat a rozhodla se si pustit zprávy, zjistila jsem, že malou nevýhodu televize má, nejde na ní jednička, tak jsem chvíli sledovala stupidní seriál Ulice a pak zprávy na nově. Televizní večer jsem zakončila kriminálkou Anděl a pak už jsem šla spát, byla jsem unavená. Naštěstí tím, jak jsem celý den ležela dováděly děti celý den, takže v noci žádný fotbáloek nebyl a já se opravdu krásně vyspala :o) David doma taky, protože mu tam nikdo nechrápal a nepřevaloval se.....
Závěrem se omlouvám, že některé t je možná zdvojené, ale nějak blbne klávesnice.


18.4.2010
SAMA DOMA
David odjel na OV do Jihlavy nebo někam k Jihlavě a já zůstala sama doma, nechtěla jsem jet ze dvou prostých důvodů 1) ten důležitější - vzhledem k tomu, že zítra nastupuju do nemocnice toho chci doma udělat, co nejvíc, vyprat, vyžehlit, uvařit.....David jede v sobotu do Švédska, tak chci mít aspoň něco připraveno, kdoví, jak dlouho v nemocnici budu a 2) je to trochu úsměvné, ale asi před měsícem se sestře zdálo, že jsem rodila v Jihlavě a to rozhodně nechci, tak se budu Jihlavě vyhýbat jak čertt kříži.

17.4.2010
OPĚT ZÁVODNÍ DEN
Dnes byli na programu 2 závody, ráno už v 10 byla krátká, na start tto bylo pěkný kusanec, skoro 2km, tam jsem byla ráda, že jsem nemusela...., bylo to ve Slavkově (Libavá) a na odpoledne jsme se přesunuli do Olomouce na sprint, sprtint sice neměl péarametry sprintu, byl dlouhý, tak jsem vážně uvažovala, že si to nějak zkrátím, ale představa, že disknu možná v životě poslední D21, tak jsem šla dál, počasí bylo krásné, fotila jsem co se dalo, chvíli popovídala s Martou na kontrole, chvíli s policajty u přechodu:o), chvíli jsem poseděla na lavičce, protože už jsem toho měla dost. Pak tam byla Jitka a pak už jen asi 5 kontrolek..... Prostě sice delší, ale pěkná procházka.
V podvečer mi došla smska o Víti Hanáka (Aragorn), že se mu v 8:44 narodil syn Kryštof, 3630g a 49cm. Tak hodně štěstí!

16.4.2010
ODEVZDÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Závěrečná práce odevzdána, přihláška ke státní zkoušce podepsána, tak teď jen, dětti, vydržte u mámy v bříšku aspoň do půlky června, ať máma ty státnice udělá!

15.4.2010
NAKONEC SU DOMA
Měla jsem sice naplánovanou cestu do Brna na další kurz pro dvojčátka, protože rodiče mi hlásili, že jsou nachlazeni, tak jsem se rozhodla neriskovat a zůstat doma a aspoň v klidu dokončit posledních pár stránek závěrečné práce. Hotovo, vytištěno, svázáno, díky Májo za pomoc s gratickou úpravou!

14.4.2010
KONTROLA
Tak opět kontrola, pan doktor mne chce nechat chvílu v nemocnici, ale vysvětlila jsem mu, že až v pondělí!!!

13.4.2010
TRÉNINK GAGARINOVA
Dnes byl sprint v Šumperku, nebylo to daleko, ale ais tak 20, 25 minut cesty, no, myslela jsem, že tam nedojdu, bolelo mne úplně všechno a s radostí jsem uvídala, že jsem si mohla sednout na Kubův spacák.....

11.4.2010
VÍKEND JEŠTĚ NEKONČÍ
Pokračoval druhým závodem Českého poháru štafet, Magnus postavil neskutečných 16 štafet, ale nebyli to štafetty jen tak do počtu, spousta z nich byla opravdu vidět. Dvě byli dokonce na bedně, moji zlattí hoši v H14 byli sice 4., ale první z oblasti, a ani jedna štafeta zlatíček v DH14 nebyla disk, první úseky byly dokonce super! Ale i ostatním se dařilo, na to že jsou ještě desítky. I počasí se dnes umooudřilo, bylo sice hnusně zima, ale nepršelo.

10.4.2010
1.ZÁVOD ŽB
Aby klidu nebylo málo, vyrazila jsem s dětma na závody do Maletína. Počasí bylo hnusné, jak už dávno ne, Střídavě pršelo, padali kroupy a zase pršelo... Rozhodla jsem se, ač jsem byla přihlášená, nejít P a myslím, dobře jsem udělala, tak jsme si s dětma odpočli, však dnešek ještě neskončil.
po závodě jsme se přesunuli do Rovenska do Orlovny, kde jsme trochu oschli a oddechli si a když zase trochu začalo pršet jsme se vydali do místní restaurace na výborné jídlo, které vařili jen kvůli nám. A pak zasedala Magnus rada, ttentokrát jsem nahradila Starouše a dělala zapisovatelku.

9.4.2010
A HURÁ DOMŮ
Ráno jsem ještě šla s Májou do města a pomohla vybrat bratrovi dárek pro Líšu, pak on šel se mnou do C&A a jako vždy to dopadlo tak, že dětem zase něco koupila, ale je to potřeba. Měli v akci malé dupačky, co jsem zrovna potřebovala na cestu z porodnice, pro Aninku krásné dupačky s Hello Ketty a pro Mikiho Hello něco jiného, ale je tam sob a oboje jsou krásné a ještě je k tomu mikinka..... utž se těším, až jim to budu oblékat!
Pak jsem se ještě potkala s Ondřejkou, daly jsme si jídlo a já jsem běžela, vyzvednout auto, abych neplatila ve Vaňkovce víc jak za hodinu (první hodina byla zdarma). A pak už jsem jela domů, jelo se dobře protože páteční špička ještě nezačala, to už jsem byla doma, vykoupaná a zalezlá v postýlce, přece jen to byl náročný výlet!

8.4.2010
DALŠÍ NÁROČNÝ DEN
Klid, snad zítra.... Nejprve jsem šla navštívit kamarádku Lucku, došla teda dojela jsem tam kolem desáté, v jednu už jsem zase odjížděla za babičkou na kus řeči, spíš kousek, abych asi za hodinu a půl hledala parkovací místo u Ronda, kde jsem šla navštívit Stibíka a podívat se na tělocvičnu. A v 15:00 už jsem seděla na druhé lekci Přeporodního kurzu pro rodiče dvojčat. Dojela jsem k rodičům celá mrtvá po páté hodině.... No ale Agricolu bych nevzdala :o)

7.4.2010
NÁROČNÝ DEN
Nejprve jsem běžela na půl osmou na kontrolu, protože mne pan doktor chtěl viděl, chodím na kontrolu po 14dnech, 14 dní bylo v pondělí, tak se nechtěl nechat ukecat, že bych přišla později než ve středu. Vše bylo ok a tak jsem mohla pokračovat v náročném programu.
Sedla jsem do auta a jela do Olomouce, nejprve se stavila na pajdáku za svou vedoucí závěrečné práce na konzultaci, styděla jsem se, že práci nemám ještě hotovou, ale ona uviděla bříško a tak se téma zvrhlo trochu jiným směrem...., jako jestli vůbec stihnu státnice, já ji ujistila, že jo :o)
Pak jsem pokračovala na školení o Laboratorkách z fyziky, bylo to velice zajímavé a líbilo se mi to. Ale nemyslete si, že mne sponzorovala škola, to mi zaplatil muž, když jsem si v únoru myslela, že jak budu doma, budu se nudit a budu potřebovat rozptýlení...... to jsem se spletla.
Pak jsem sedla do auta a jela do Brna, abych bratry porazila v Agricole.

6.4.2010
NEUROLOGIE
Už asi 2 měsíce mne brní ruce, někdy je to šílené, i když po asi měsíci užívání zvýšených dávek hořčíku se to výrazně zlepšilo, ale mrtví a brní stále. Obzvláště v noci a v když píšu myší, dělá to hlavně levá ruka a tak je to při práci na pc hodně nepříjemné. A tak mne paní doktorka poslalana neurologii, že to vypadá na karpální tunely. Pan doktor mi to potvrdil, pouštěl mi do rukou takové elektrické šoky a měřil to na počítači.... a potvrdil, že je to tak, opravdu a na té levé ruce je to výrazně horší. Říkal, že se to v těhotenství stává, že kdyby to bylo k nevydržení, že by mi mohl předepsat léky, ale zatím, že počkáme. Uklidnil mne, že většinou po porodu tyto problémy zmizí a že na děti to vliv nemá.

1.-5.4.2010
VT SRBSKO
Zase po roce tu je Velikonoční soustředění, tentokrát v Srbsku, ne nejeli jsme do zahraničí, ale toto Srbsko je u Kněžmostu, to je vás zase nic neříká, Český Ráj, prostě mezi Jičínem a Turnovem. Bylo to fajn 5 dnů strávených po dlouhé době zase jinak, fotky najdete na webu a co bylo za tréninky, to si můžete najít na webu scm.