29.1.2009
VŠE VE SPĚCHU
11:50 po 4 náročných hodinách a dozoru na chodbě jsem stanula před svoji milou třídou a začla kázání, že tak hnusné vysvědčení jsem už dlouho nerozdávala. A divíte se, 13 pětek rozděleno mezi 6 žáků, z toho 5 pětek ode mne z matiky, jedna dvojka z chování, prostě třídaa k pohledání.... Ne taky jsem chválila, 13 pochval na vysvědčení 9 s vyznamenáním z toho 6 samých jedniček....
12:35 zvoní, odvádí svoje zlatíčka na oběd
12:45 dávám půlku svého smažáku, který jsme měli naoběd kolegovi, musím běžet domů
12:49 vybíhám ze školy domů
12:54 začínám se doma převlíkat
13:01 vybíhám z domu na nádraží, doufám, že jsem vše ve škole zvládla, že už mi nebudou volat a mohu klidně odjet
13:06 se dívám na mobil - zmeškaný hovor, bojím se podívat od koho
13:09 vbíhám do haly nádraží, i když vbíhám s tím kolenem je silné slovo, běžím vrátit časopisy do tabáku a hned na nástupiště
13:11 sedám do vlaku a dívám se od koho je zmeškaný hovor, číslo paní zástupkyně, stuhla ve mě krev, na co jsem zapomněla.....co všechno mi proběhlo hlavou nechci ani poposovat, volám zpět a slyším, že omylem vytočila moje číslo, větší radost mi udělat snad ani nemohla :o)
13:12 se vlak rozjíždí, dívám se na internet, EC, na které mám v Zábřehu přestupovat má v Olomouci zpoždění 1 minutu, tak, jestli se někde nezpozdíme, měla bych to stihnout
13:30 příjezd do Zábřeha
13:34 odjezd EC i s Bohčou, tak jsem si oddechla, stíhám
16:02 se zpožděním 6 minut přijíždíme do Prahy, rychle běžím na zastávku AE
16:05 autobus právě ujíždí, smůla, naštěstí jsem s tím trochu počítala a našla jsem si ve vlaku na netu i jinou možnost jet na letiště metrem s přestupem...... nebyla jsem sama, kdo dobíhal bus a nesthl, byla to i jedna slečna v černém kabátku a tak jsme se daly do řeči, ona říkala, že za půl hodiny jede bus další a že to stihnem, že ona takhle jezdí, a tak jsem si řekla, že počkám a dám na radu slečny, která lítá do Londýna každý měsíc a myslím, že jsem dobře udělala. Došla jsem si koupit ještě nějaké časopisy, protože ve vlaku cestou do Prahy jsem už skoro všechno přečetla a ještě ty přečtené rozdala :o)
16:35 vyjíždím busem AE na letiště, jede tak sice víc jak 40 minut, ale nemusím se tahat s kabelou do schodů, ze schodů ještě s mým kolenem...... A dobře jsem udělala, že jsem jela s tou slečnou busem, protože bych jistě nevystoupila na 1.terminálu, kde se normálně odlítá do zemí mimo Schengenský prostor a do Švýcarska............
17:20 prošla jsem check in, pasovou kontrolu, a měla asi hodinu času než otevřeli gate A7, mezitím mi zavolala Ondřejka a tak mi to čekání rychleji uteklo, dobila jsem si mobil, nasvačila se a čekala, než oevřou security gate, pak jsem si usndala boty..... a brošla tou pípací branou:o)
18:35 otevřen gate A7 a natupuju do letadla, mám pěkné místo 15A u okna nad levým křídlem
19:00 startujeme 19:50 zhruba po hodině a tři čtvrtě přistáváme, nesedí vám hodiny, správně, je tu o hodinu méně, jen co projdu halou na baggage clain (zavazadlový pás) jede moje fialová kabela, super, mohu jít hledat zastávku autobusu
2O:19 asi na počtvrté jsem se trefila, nasedám do busu green line, platím 18 liber a jedu do centra, bylo to náročné, ale vše klaplo na jedničku a já mohu v klidu otevřít notebook a psát zážitky z cesty, píšu tak usilovně, že jsem málem nestihla vystoupit(jelo to skoro hodinu, tak se nedivte) 21:20 už se na Baker street vítám se svou kamarádkou Marií a jdeme na metro, nejdříve si za šílený peníze (18, 40 liber) koupím 3denní jízdenku na metro a už jedeme.... Ještě jsme se stavily v Tesku nakoupit nějaké potraviny, ať mám na svačinu.....
Večer jsme probraly plán, kam se ráno vypravím......

30.1.2009
HISTORY BUILDING OF LONDON
O půl deváté jsme se vydali s Charlee do školy, je jí 4 a půl roku a už tu chodí děti do nultého ročníku školy, ve třídě je 25 dětí a stará se o ně s paní učitelkou ještě asistentka, yla jsem uvnitř, třída vypadá spíš jako školka, myslím, že to mají dobře udělané, nenásilnou formou už tu učí děti povinnostem........... Pak jsme šly směrem k St. Paul Cathedral, stavily jsme se v nově otevřené kavárně na výboný ginger tea with honey (zázvorový čaj s medem), netušila jsem, že ten čaj bude tak dokonylý. Pak jsme se vyfotily před katedrálou a pokračovaly k Tower of London, tak jsme se rozloučily, Mája šla pro Sofii do školky a já pokračovala v prohlídce historické části města, obešla jsem Tower of London, zašla se podívat ke skleněné budově tvaru vajíčka St. Maria Axe, je teda giga velká a pak jsem se vrátila k Tower of London a přešla Tower Bridge - počasí vyšlo dokonale, vsak fotky uvidíte doma, nemám teď sílu je sem nahrávat, natož software je tu uravovat.
Pak jsem se vydala po nábřeží a bylo stále na co se dívat a co fotit a tak jsem došla ke Country Hall, přešla silnici, prošla kolem St. Thomas Hospital až k Lambeth Palace a Museum of Garden History. Muzeu mne naprosto šokovalo, bylo uvnitř takového pěkného historického kostela, ale kdyby jenom muzeu, byla tam i hospoda, lidé unitř kostela seděli u stolků a jedli a pili. Hned jsem si vzpomněla na muže, určitě by to komentoval nějak jako, že konečně se ty kostely využívají ke správným účelům. Dosti mne to překvapilo, ale večer mi Mája vysvětlila, že tady je to normální, dokonce jeden kostel nedaleko odtud, co bydlí, je uvnitř upraven na moderní byty a lidé tam normálně bydlí, koukala jsem večer a opravdu před rozsvícená barevná okna katedrály byly vidět schodiště a skříňky...... U Lambeth paláce jsem přešla po Lambeth Bridge a vydala se prohlédnout Westminster. Bylo všude kolem plno ochranky a plno lidí.......udělala jsem plno fotek.
Nějak na mě padla únavy, nohy se sotva táhly a Sluníčko vypadalo, že každou chvíli musí zapadnout, No, nebudu to zamlouvat, prostě jsem na Downing street nešla a zamířila jsem si to k k parku St. James. V parku jsem se posadila, vytáhla svačinu, že se cestou k Buckinghamskému paláci nasvačím.... Jenže to by nesměl být park plný malých veverek, tak jsem vytáhla zase foťák. Jak Slunce zapadalo ruce mi mrzly a já fotila a fotila, miluju veverky. Vyfotila jsem si Buckinghamský palác a vydala jsem se na Piccadilly street, něco nakoupit a hlavně se v obchodech zahřát. Něco jsem koupila a protože zima byla větší a větší, tak jsem zalezla do metra, čas mi ještě zbýval, Mája pracovala do 19 hodin a tak jsem se vypadala si ještě vyfotit Tower Bridge v noci, stejně jsem chtěla v Hays Gallerii koupit tričko, které mě ráno zaujalo. Však noční fotky uvidíte, a vyšly......
Pak už jsem sedla na metro, jela na Angel.......

31.1.2009
MUSEUM, MUSEUM, MUSEUM
Víte, co je tady nejhorší, nikdy nevíte, z které strany vás přejede auto. Většinou sice mají na zemi nápisy dívej se vlevo, dívej se vpravo, ale stejně z toho mám zmatek, a není to tím, že si pletu levou a pravou ruku.......
Dnes jsem se vydala do vědeckého muzea, bylo mega velké asi 4 patra. Krásné zadarmo muzeu, to se mají učitelé, že tam mohou vodit žáky...... Nejprve jsem prošla přízemí, tam byla výstava zaměřená na lety do vesmíru, převážně na Měsíc, byly tam ukázky věcí co měli kosmonauti na cobě, zaujali mne "kalhotky" do kterých čůrali kvůli gravitaci......je dobré vědět i takové "blbosti". Pk následovali nástoje, tak jak je lidé používali u průběhu staletí.......takže např. v posledním období 1969 - 2000 jsem zavzpomínala na spoustu věcí z dětsví..... však to uvidíte na fotkách, zjistila jsem, že se tu fotit může a tak jsem fotila a fotila. Modely starých aut a něco jako vlakůp.....
Pak jsem šla do dalšího patra, tam byla výstava k výročí 100 let plastů a tak tam měli všechno možné, první plavky, silonky, kondomy.......telefony, všechno možné....., dále následovala výstava různých materiálů, to jsem jen proletěla, měli tam vznik fosforeskujících vlákem....., potom výstava o tom jak lidé obhospodařovali půdu, ač k zemědělství jsem měla vždy odpor, tako výstava mne nadchla, nejdříve tam měli postavičky, jak pracovali na poli do roku 1900 a to tak, že tam měli pluh z číny, indiánský pluh, pluh z Marakeše, africký pluh.....asi 12 modelů, pak po roce 1900 zase 12 modelů, však to uvidíte na fotkách, pak pak postupně jak lidé na poli pracovali, až to končilo modely traktorů a to tam měli i takovou pohyblivou projekci..... super.
Ve druhém patře jsem proletěla modely lodí a to ani ne všechny, nebyl čas, potom tam byla výstava věnovaná vynálezu kalkulačky od první pokladen po počítač tak 60.let, pak tam byl koutek Energie, kde lidi hráli různé hry a nějak jim to počítalo kolik vyrobili energie......, to jsem moc nezkoumala, mrhla jsem se na historii matematiky, různé přístroje na zmenšování obrázků v 16. a 17.století, rýsovací soupravy architektů zhruba od 15.století, různé druhy úhloměrů a pravítek, fotila jsem jak smyslů zbavená a už se těšila, jak to budu ukazovat šesťáků - hlavně ty sady kružítek a pravítek a oni nejsou schopni si donést do matiky jedno pitomé kružítko!!!!!
Ve třetím patře jsem jen proletěla okolo modelů strojů jako testování budoucích kosmonautů, podívala se do obchodu, kde měli krásné "vědecké" blbůstky a hurá zase dolů, chtěla jsem stihnout ještě muzeu National History než budu mít sraz s Májou.
A tak jsem vyběhla ven, vzala si rohlík do ruky a kouknu do vedlejšího vchodu a milý vrátný mě hned zval dovnitř, a tak jsem šla, byla to část Nation history musea, věnvaná Zemi. A i ta byla bomba, vyjela jsem po schodech do nejvyššího patra, které bylo věnováno zemětřesení, v jedné části, tam jsem teda moc nefotila, byla demonstrace zeměstřesení a bylo to dost šílené. Bylo tam zasypané auto pod domem, trámy trčely ze zdi a my jsme se nacházeli v obchodě, byl tam vozík, regály s jídlem, na zdi prasklina a roztržený plakát a vše se třáslo....... bylo to dost stresující......
V dalším patře byly nějaké zkameněliny zvířecích koster a v druhé půlce - a to mne teda nadchlo byly kameny, až jsem "šutrologii" při své studiu nikdy ráda neměla, snad teď, co se tak okrajově věnuji chemii mne kameny lákají a tam měli všechny, kterásně popsané a ukázané - to by byla názorná výuka.....
Kouknu na hodinky a zjistím, že je čas jít na sraz za Májičkou a tak jsem tam toho víc nestihla. Chtěli jsme se pak obě nakouknout do hlavní budovy National history musea, ale když jsme viděli frontu, která tam byla, říkám, kaqšlem na to....... (možná se to zdržovalo tím, že při vstupu kontrolují batohy, nebo tam opravdu bylo tolik lidí..... no bylo to šílené. Ale pěkné, že tolik lidí jde v sobotu do muzea.
Tak jsme se vydaly na Greenwitch, vystoupili jsme z metra, Mája mi koupila zmrzlinu, že tu musím ochutnat, že je nejleší jaká může být, byla výborná, ale ta kosa kolem šílená....., pak jsme vylezli k observatoři a Mája mne vyfotila na nultém poledníku s jednou nohou na západě a s druhou na východě, že musím, že se tak fotí všichni.... Pak mne pozvala do PAULa na sedvič a zákusek - uvidíte na fotkách z mobilu, sendvič jak kráva, ale výbornej, zákusek úplně super, rozmazlovala mne a starala se o mě snad jak kvočna o kuřátka....... Pak jsme šli tunelem pod řekou, pak kolem zvířecí farmy, kouzelné je, že asi 5 minut od Bussines centra je zvířecí farma - často tam vodí děti, které opatruje, tak to musela ukázat i mě :o) a farmou jsme prošly k supermarketu ASDA, kde koupila salát na večeři - i když jsem jí tvrdila, že už jíst nechci...... Pak mne tam nechala, abych si vybrala čaje a hrneček a jela domů chystat salát. Tak jsem si zase jednou užila supermarket a až na pár drobných utratila skoro všechno, koupila jsem domů čaje a pro muže čokoládu a pro Bohču hrneček s ovcema, však víte, že su na ně úchylná. A pak honem na metro a domů.
Tam mě čekala Mája, výborný salát, svařák a apple pie se zmrzlinou....... Však jsem vám to nafotila - teda myslím, že jen ten svařák. Večer jsem mrtvá usínala, ale Mája, že přece jsem nedojela, abych se vyspala.... a tak jsme vykládaly, vzpomínaly na staré časy, jak nám Anička s Jarčou utekly z tábora a jak prý si to Anička už nepamatovala, že jí to Mája musela připomenout......a že Aničku uvidíme zítra, tak jí to mám zase připomenout.......

1.2.2009
CHINESSE NEW YEAR
Ráno jsem se nasnídala a pak jsme se vydali pro Polku Luccy a pro Aničku s Katkou. Jely jsme všechny na Victorii, kde jsem si dala kabelu do úschovny (teda musím to napsat přesně, kdyby to náhodou mája četla, kde mi dala Mája s Aničkou kabelu do úschovny, zatím co já a Katka jsme hledaly záchod. Pak už jsme se vydali na oslavu Chinesse new year, celé náměstí bylo ověšeno červenými čínskými lampióny, navíc tam dávali i čínské balónky - taky jsme dostali. Byl tam ohromný program, něco jsem vyfotila, třeba jak čínský drak skákal z tyče na tyč.... bylo to ohromné, počasí taky krásné, svítilo Sluníčko, ale ve stínu byla zima a foukal studený vítr, pak jsme se šly projít do čínské čtvrti, Mája mi koupila takouvou kynutou knedlu plněnou čínským masem - zajímavé a dobré a pak jsme šli v shánět v čínských supermarketech nějakou speciální čínskou omáčku, kterou chtěla Anička dovézt té paní, co u ní hlídá děti. Také jsme na malém náměstí viděli dvě slečny s nápisem na krku, že dávají obejmutí zdarma a tak se tam objímaly s různými lidmi....... Ano, uvíte tu i nemožné :o) Celé promrzlé jsme se vydaly na Victorii, že si někde sednem na kafe, holky vybrali pizzerii, Katka s Aničkou si každá objednaly dvě plněné brambory, a byly značně sklamané množství, takové dvě malinkaté brambůrečky...... Katka to nevydržela a hned jak snědla tento "předkrm" šla na hlavní menu do McDonalda. My jsme ještě chvilku poseděly a pak se mnou šly holky pro zavazadlo a u autobusu Greenline jsme se naposledy objaly a rozloučily.
Nastoupila jsem v 16:50 do autobusu a strávila asi hodinu a 20 minut v busu na letiště, konečně na dálnici jsem pochopila Aničky větu, když jsem se jí ptala, jestli v Londýně někdy sněží, řekla, že jo, třeba dneska - pravda byla, že cestou na Victorii jsem zaznamenala asi dvě vločky, ale myslela jsem, že je to nějaký "bordel", co poletuje vzduchem - a když jsme s autobusem vyjeli na dálnici, ležel tam bílý poprašek. Pochopila jsem to, opravdu sněžilo, ale v centru Londýna byl krásný sluneční den.
Asi 18:20 jsem vystoupila na letišti Lutton a začla jsem hledat Check in, všechno v pohodě, paní jsem ujistila, že batoh jsem si balila sama, že nevezu mě nikdo nepožádal, abych mu něco převezla......... a že nemám u sebe žádné tekutiny, řekla jsem, že mám, ale že je ještě vypiju......, tak mi řekla, že v 19:55 nejpozději mám být u gate a že na tabuli se objeví jeho číslo......, tak jsem si sedla a začala likvidovat jogurt, který mi "mamka Mája" nabalila na cestu, kdybych měla hlad....., dopila jsem džus a šla jsem na kontrolu. A vida, nebyla jsem sama, kdo si musel sundavat boty :o). To už bylo něco kolem 19. hodiny, procházela jsem se obchodama, už jsem stejně neměla co utratit, četla jsem si a čekala, až se objeví číslo gatu. A ono nic 19:55 a stale nic, 20:10 nic, 20:20 nic, 20:29 tam skočilo, že let se odkládá na 22:25 (to jsme měli původně letět v 20:25. Tak dlouho bez vody, to umřu, cestou sem nám v letadle nedali vůbec nic, tak to nevydržím, tak jsem zkusila štěstí.
Většinou všude měli ceny i eurech a tak jsem zkusila, že za jedno euro, které jsem před Vánocema v Olomouci na parkovišti vyměnila s pánem za 20 Kč, když poktřeboval do parkomatu, že za to 1 euro zkusím koupit nějakou vodu, vybrala jsem jednu, která cenově v librách mohla být i levnější než to euro, co jsem měla a šla jsem k pokladně, ale paní, že oni eura neberou - co teď??? Myšlenky, že voda nebude jsem se nechtěla vzdát a tak jsem začala prohledávat peněženku a sbírat poslední pence, vyšlo to na chlup přesně a tak jsem měla vodu do letadla. Spokojená jsem se posadila a čekala, až nám napíšou gate. Četla jsem si poslední zbytky nepřečtených časopisů a čekala, pak jsem "začala pokračovat" v psaní deníku. Asi ve 22:00 se na tabuli objevil nápis, že nám to letíé z gate 4, tak jsem se vydala, byly jsme jedno z poslední dvou letedel, které ten den letěli, další letěli až po šesté ráno. U gate 4 nás čekalo další zdržení........ Prý se letadlo zpozdilo, protože vlastně letělo z Prahy a to mělo zpoždění....... No fuj, bylo hnusně, sněžilo a my lezli do letadla, starého, bulharského a to jsem ještě zjistila, že nemám sedadlo u ona, naštěstí pan soused si to sám chtěl vyměnit, protože měl přes uličku kamarády. A tak jsem 22:37 vypínala mobil a letadlo se pomalu dávalo do pohybu. A to je tady o hodinu méně než u nás. No, tady, ani nevím, kde se teď pohybuju, každopádně sedím v letadle a dopisuju zápisky, venku je tma a není vidět vůbec nic, to když jsem letěla ve čtvrtek, to byly krásně vidět hvězdy a Měsíc. A ještě perlička na zavěr, když jsem si v letadle sedala, koleno se zatvářilo zase že chce vyskočit, naštěstí jsem si rychle sedla, tak nevyskočilo úplně. No, doufám, že bychom měli tak za 20 minut přistávat. Tak se loučím a povídání o mém Londýnském výletě končím, doufám, že ráno neusnu ve škole, protože, když to tak počítám, ve 2 vyjedeme, v 5 su doma a 8 mám chemii v 8.A, ještě štěstí, že mají rodívané video o výrobě kyslíku, jak bylo prozřetelné si to schovat na zítra :o)........