Nebudu psát zbytečné romány, podám vám stručný přehled toho, co jsme
zažili a hlavně to, co mi přišlo zajímavé, vtipné nebo tak :o)
1.2.2008
Cesta tam
Cesta ze Šumperka, přes Olomouc a
Brno do Vídně.
Tušila jsem, že na letišti budu pípat (už jsem jednou s gládama bezpečnostním
rámem procházela - v Šumperku na soudu), ale po té, co jsem si sundala
obě boty, pípala jsem znova - zapomněla jsem mobil v kapse. No, pro jistotu mě paní prohledala.....
Odlet z Vídně
a vlastně, když jsme posunuli hodinky tak i přílet těsně před půlnocí
do Lisabonu. Asi je zbytečné popisovat, proč jsme měli zpoždění, hlavně že
jsme v pořádku přistáli, půjčili si auto a vyrazili na jih.
2.2.2008
TAVIRA - ubytování a 1.etapa
Pokud jste si mysleli, že jsme jeli na dovolenou sami - tak to omyl. Jela s náma
ta paní, co ji máme doma od Vánoc a muž s ní tráví víc času než se mnou.
Nevíte jaká paní? Je to ta pani, co
nám radí kudy jet. Skoro jsem na ni začala žárlit, ale pak jsem
zjistila, že je to fajn přínos, zvládne navigovat na výbornou
(pokud se zrovna neztratí a neříká a teď se otočte pokud možno
do protisměru) a já můžu v autě klidně spát.
Doufám, že nevymyslí nějaký její "upgrade", který umí i vařit - to
by mě vážně znepokojilo :o)
První závod v pohodě, na první kontrolu malá chyba, ale pak jsem se docela
zžila s zerénem až na 12, kde byla kamera a tam jsem znervózněla, trochu
problém s vrstevnicema, prostě jsem se ukolébala a 13 hledala na opačné
straně kopce - nechala jsem tam pitomých 15 minut, jinak bych byla asi 3. nebo
4., takhle jsem byla 9 z asi 16.
Večer jsem jedla super tuňákový steak.
Pár fotek ze shromaždiště a cíle.
3.2.2008
2.etapa FARO
Cestou z druhé etapy, která byla u města Faro, jsme se chtěli podívat k moři,
moc toho ale vidět nebylo a tak jsem si vyfotila jen
kostel.
4.2.2008
3.etapa FARO
Třetí etapa se běžela skoro na úplně stejné mapě jako včera, vlastně stejná
jen asi 2 cm nahoře navíc. Asi jsem nepsala, že včera jsem běžela asi svoji životně nejdelší trať.
První etapa měla 3,4 km - 140m, 14 kontrol. Druhá etapa 7,5 km, převýšení
180 m a 20 kontrol. Třetí etapa 6,4 km - 160 převýšení a 18 kontrol a vůbec bych neřekla,
že když se běželo na stejné mapě jako včera, že to bylo lehčí - taky jsem se
tam pěkně zamotala, nějak jsem přešla jednu pěšinku....V této etapě jsem dopadla nejhůř - 11..
Naštěstí David startoval až asi 2 hodiny po mě, tak jsem po doběhu měla čas
proplížit se do prostoru a nafotit pár fotek - asi nejvíc mne, milovnici
citrusových keříků, dostávali kouzelné citrusy :o)
Fotky tady.
Tak na stromy plné pomerančů a kaktusy jsem se těšila.
Když David doběhl vydali jsme se na nejzápadnější místo jižního Portugalska.
Na fotkách vidíte Cabo de Vincente (to je to nejzápadnější místo té jižní části)
a pak Ponta de Sagres (odtud jsem fotila ty pěkné pláže a maják na Cabo de Vincente
přes oceán :o)) Poslední fotka je noční Tavira, když jsme šli na večeři.
Fotky tady.
5.2.2008
4. etapa a cesta na sever
Ráno jsme se naposledy výborně najedli na snídani v našem hotelu
Vila Galé. Takto vypadal hotel zvenku:
4. etapa byla v nějakém městkém parku u univerzity v městě krásného jména
Vila Real de Santo António :o) trať krátká 2,9 km, převýšení 30m, kontrol 18,
říkala jsem si - krásné proběhnutí, ale šlo to pomalu, běželo se v písku,
pravděpodobně v těch místech bylo někdy dříve moře, protože v písku bylo
spousta mušlí..., a po té, co jsem na předposlední kontrolu nechala 10 minut
- nesmějte se mi (ale zeptala se mě tam nějaká ženská kde je, co hledám....
a já hlúpá husa pak zapomněla kde su sama.....to není omluva, jen vysvětlení).
Doběhla jsem do cíle za hodinu deset - chápete, 2,9 km a čas 70min, ale pozor,
teď šok - kouknu na výsledky a jsem 4. :o) Pak jsem se teda ještě poslunula,
nakonec jsem skončila sedmá (vítězka to měla za 41, ale druhá za 54).
Celkově jsem skončila 8. z 15 - takže mě to potěšilo.
David samozřejmě dopadl mnohem líp a o chlup mu utekla bedna, skončil 4..
Kdyby jste chtěli vidět zvětšenou mapu - tak se můžete podívat
tady.
Pak jsme se vydali krásnou krajinou na sever přes Španělsko,
několik fotek je foceno přímo z auta, přes sklo, ale myslím, že i tak jsou pěkné.
A ještě jsem vám neukázala auto, ve kterém jsme Portugalsko projeli:
Večer jsme se zase vrátili do Portugalska, kde jsme se ve městě Portalegre
ubytovali v penzionu Nova.
Fotky tady.
6.2.2008
Sníh
Přijde vám to jako špatněj vtip? V popisu o Portugalsku sníh? Myslíte si,
že si z vás dělám legraci? Ne vážně, je to sice asi jedinná sjezdovka, která
v Portugalsku je, ale vážně je to z Portugalska - muž je mi svědkem:o)
Ráno jsme vyrazili, teda já si nejdřív vyběhla po schodech ke krásnému
modrému kostelu :o)(fotky - pohledy na Portalegre).
Pak jsme jeli dál. Cestou jsem vyfotila šílenou chemičku.
Pak jsme se stavili ve městě s okouzlejícím názvem Castelo Branco - tak máte
i pár fotek odtud. Pak jsme se vydali projet pohoří Estrela - odtud jsou ty pohledy
do údolí a ten sníh a mezi tím vším tam byla - ona, krátká, ale byla -
sjezdovka - tak asi jezdí lidé z celého Portugalska podívat se na sníh :o)
A závěrečné fotky hradu jsou z města Braganca. A večer jsme spali
v krásném hotelu ve Vila Pouca de Aguiar. A teď odkaz na ty slíbené
fotky.
7.2.2008
Cesta na západ
První dnešní zastávka byla ve městě s názvem CUIMARAES, krásné město
a odtud jsme
si dovezli krásné myši.
Dále jsme pokračovali přes PORTO - to je těch pár fotek z mostu,
nedalo se tam zastavit, šílený provoz, jednosměrky....... tak jsem fotila jen z auta.
A jeli jsme dál na jih, jeli a jeli a těsně před západem Slunce jsme dorazili
k cíli naší cesty - nejzápadnějšímu místu Evropy CABO DA ROCA - fotek z tohoto místa je spousta,
tak se můžete kochat.
8.2.2008
LISBOA
Celý den jsme věnovali prohlídce hlavního města, projeli jsme se pověstnou šalinou 28,
a nevěřili byste kudy všudy ta šalina projela, mnohdy jste opravdu mohli natáhnout ruku a
třeba sundavat lidem prádlo z balkonů. Za zmínku stojí určitě místní hřbitov,
který nás opravdu šokoval, oni tu nepohřbívají do země, ale mají takové malé domečky,
vypadá to jako hrobka, ale není to pod zemí, když nakouknete dovnitř, vypadá to
jako v lůžkovém vagónu, a na každé straně jsou jen tak v poličkách položené rakve.
A všude takový nepříjemný pach, br, ještě teď mě mrazí...... Vrátím se k příjemnějším věcem,
v centru jsme si dali v italské restauraci oběd, já měla výbornou pizzu s
mořskými plody - nějak jsem si tu ty mořské příšerky oblíbila.....
a pak jsme hledali zmrzlinu - bohužel takovou, jak na jihu jsme nenašli
a tak jsme se zase věnovali památkám, večer ještě poseděli v cukrárně, pak koukli do supermarketu,
který nás svým sortimentem docela sklamal, ale abych si taky něco dovezla -
koupila jsem si výborný čaj a ještě teď (psáno 30.3.2008), když si ho ve škole
uvařím vzpomínám na ty krásné chvilky v Portugalsku......, čaj mi za chvilku dojde,
ale doufám, že vzpomínky a první dovolenou zůstanou věčně :o)
A fotky z Lisabonu jsou
zde.
